„Nebudu předstírat, že jsem odborníkem na řecké záležitosti. Jedno se mi ale jeví jako zřejmé: V referendu volilo mnoho Řeků ‚Ne podmínkám věřitelů‘ proto, že takové Ne emotivně spojilo s ‚hrdostí‘ a ‚důstojností‘. Mnozí se v tom smyslu vyjádřili naprosto explicitně. Ale co je tak hrdého na tom, nedostát svým svobodně přijatým závazkům? Co důstojného je na nedodržení vlastních slibů? Za hrdé považuji, a tak mě to doma od mala učili, dluhy (ať finanční nebo jiné) prostě zaplatit,“ napsal na svém facebookovém profilu k výsledkům řeckého referenda textař a skladatel Michal Horáček s tím, že to, co si Řekové vybrali, může a bude mít všelijaké následky.
„Ale pro mě to něco znamená už teď: Zvolili si nedůstojnost, holou hanbu,“ uvedl Horáček.
Své na Facebooku uvedl také exporadce Mirka Topolánka, současný poradce Pavla Bělobrádka, Martin Schmarcz: „Je mi líto Řeků. Hlasovat pro to, že dluhy neexistují, je naprostý rozklad národní identity, státního povědomí a hrdosti...“
Názor na řecké referendum vyjádřila také ekonomka Markéta Šichtařová: „Dodrží-li ECB a eurozóna svá vlastní pravidla a smlouvy, musí ECB po řeckém NE ihned přestat řecké banky podporovat, a tím fakticky přimět Řecko k měnové odluce. Ale bude mít ECB a eurozóna koule dodržet své vlastní zákony a zodpovědnou monetární politiku?“ ptá se Šichtařová. A dodává: „Pokud je nebude mít a Řecko k měnové odluce nepřiměje, je to pro eurozónu sice krátkodobě pohodlné, ale dlouhodobě smrtící.“
A jaký názor má na řecké referendum Jakub Janda z think tanku Evropské hodnoty? „Eurozóna nemůže nijak extra ustoupit. Potvrdila by tím, že je dluh a odkládání budování fungujícího státu možné odhlasovat, zatímco vás budou ostatní platit. Máte plné právo si odhlasovat odchod či nepřijetí nabídek, ale nemůžete si vybrat, co vám vaši partneři dají na stůl. To je jen jejich volbou, protože i za nimi stojí jejich národy,“ uvedl s tím, že ve hře je třeba Španělsko či Itálie. „Země, které samy na sobě makají a mají před branami Podemos či dříve poblázněných Pět hvězd. A další řady těch, kteří by chtěli více peněz jiných. Solidarita se nedá nadiktovat ani vynutit,“ poznamenal.
„Pokud chceme mít eurozónu, musí v ní chtít být Německo. To nebude dlouhodobě chtít ve velkém posílat peníze na jih. I proto jsou dnes tak tvrdí,“ konstatuje Janda. Podle něj je Řecko ukázkou země, v níž lidé nehlídali své politiky, kteří je následně dovedli ke kolapsu. „I proto jsou za svou situaci zodpovědní Řekové, nikoliv jen jejich konkrétní politici,“ uzavřel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
