Rebelové z militantní islámské organizace ISIL dobyli irácké město Mosul a začali v něm dělat vskutku krvavý pořádek. Ve zprávách z Iráku nás v posledních letech nepřekvapí téměř nic, a tak prý nikoho ani nenapadne přenášet tyto události do evropských měřítek.
Málokdo si podle Komárka uvědomí, že v Mosulu se nájezdnické armádě podařilo obsadit dvoumilionové město. Něco takového se v Evropě naposledy stalo v Budapešti roku 1956, a předtím až za druhé světové války. Ve světě máme za posledních třicet let srovnání jen při pádu afghánského Kábulu v roce 1992.
Je prý docela možné, že v těchto událostech skutečně směřujeme k velké světové válce, jen o tom ještě netušíme. Tak jako se za balkánských válek v roce 1912 netušilo, že jsou jen předehrou války mnohem větší.
Komárek se zamýšlí i nad tím, jak by taková válka mohla vypadat. V otevřeném terénu dnešními moderními zbraněmi není problém zlikvidovat jakoukoliv armádu, je tedy podle Komárka jisté, že se konflikty přenesou do měst. V řadě z nich si prý budou muset lidé oživit zásady přežívání mezi ostřelovači. „Obvykle zapomínáme, že vypuknutím konfliktu se život nezastavuje, i v bombardovaném Berlíně se kojilo, přebalovalo a pekl chleba,“ upozorňuje.
Ve Vietnamu, jak Komárek připomíná, lidé takto přežívali celou jednu generaci. On sám prý slyšel například vyprávění, jak fungovala univerzita v ostřelovaném Bejrútu, kde studenti chodili na přednášky ještě za tmy, aby si jich nevšimli snajpři. „Nerad bych zkušenosti tamních kolegů někdy využíval v praxi,“ uzavírá biolog.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
