Podle Patočky se stává módou posledních týdnů hovořit o předsedovi ČSSD Bohuslavu Sobotkovi jako o nemotorném popletovi, jehož labutí písní je právě probíhající volební kampaň. „Roztodivní ,znalci' politiky se světáckým pomrkáváním líčí, jak ve volbách vlastně o nic nejde, protože prezident Miloš Zeman si po nich beztak udělá, co chce,“ píše Patočka.
„Pro velkou část českého mediálního provozu je Miloš Zeman hrůzný uchvatitel, jehož pohrdání ústavními, ba vůbec demokratickými procedurami, nezná mezí, takže si prostě tu jmenuje, či nejmenuje profesory, tu si dle své libovůle určuje velvyslance, a tu si pověřuje, koho chce, sestavením vlády,“ pokračuje novinář Patočka s tím, že se při tom všem zapomíná na fakt, že k některým razantním krokům Zeman prostě demokratickou legitimitu měl, ale zejména na to, že může obsazovat právě tak velký prostor, jaký mu politické strany a ostatní ústavní instituce ponechají.
Při řešení krize byl Zeman poražen a ponížen
Při řešení vládní krize byl podle Patočky dokonce Zeman poražen a ponížen. „Stačilo, aby se tři poslední reálně fungující strany zastoupené ve sněmovně – ČSSD, KSČM a TOP 09 – domluvily a rázem bylo rozhodnuto o řešení, které si Zeman nepřál, ba co víc, o němž byl navíc okolnostmi donucen tvrdit, že je celou dobu chtěl. Nejenom, že byl poražen. Byl i ponížen,“ domnívá se. Podle Patočky bylo totiž Zemanovým plánem nechat Rusnokovu vládu řídit stát až do řádných voleb.
Velká většina pravicově předpojatých médií se bohužel přidržuje svého základního instinktu: co je špatné pro ČSSD, to je dobré pro pravici, a tím pádem i pro stát. „Jak kontraproduktivní je to v přítomnosti strategie, se ukázalo naposledy při prezidentské volbě, z níž si ale velká většina českého komentatoriátu neodnesla vůbec žádné poučení. Otázkou ovšem také je, jak velký manévrovací prostor novinářům v médiích vlastněných českými oligarchy vůbec zbývá,“ upozorňuje Patočka.
Za falešným líčením reality v ČSSD prý stojí názor, že pokud se sociální demokracie vykreslí jako hříčka v Zemanových rukou, prospěje to volebnímu výsledku pravice. „Na tom sice něco je, i když zřejmě nejdál, kam mohou být někteří méně pevní voliči ČSSD ochotni přeběhnout, je k Babišovi. Ale hlavní účinek je jiný: v duchu sebenaplňujícího se proroctví se posiluje šance, že by Zeman přece jen se svou pátou kolonou v ČSSD mohl získat v této straně převahu, kterou dnes ještě nemá,“ píše.
Po volbách můžou ze Zemana udělat ceremoniální figurku
Skutečnost je dle Patočky taková, že Zeman si po volbách samozřejmě nebude moci „dělat, co chce“. Ač by jistě chtěl. „Jisté ale již dnes je to, že například snic nebude bránit tomu, aby dohoda na půdorysu ČSSD, KSČM, TOP 09, která rozpustila sněmovnu, radikálně omezila prezidentův vliv natrvalo. Ústavní sílu na to mít určitě bude,“ plánuje komentátor.
Čím bude volební zisk ČSSD větší, čím bude její klub kvalitnější a pokud k pohodlné většině ve sněmovně nebude potřebovat hlasy zemanovců, tím menší bude prostor pro Miloše Zemana cokoli jakkoli ovlivnit.
Sobotka tak dle Patočky bude moci Zemanovi kdykoli pohrozit ústavními změnami, které z něj udělají natrvalo ceremoniální figurku. „Sobotka umí být tvrdý, předsedou strany by se bez toho nikdy nestal. Pokud současný nápor odrazí, počítejme s tím, že se jeho moc může vcelku přirozeně konsolidovat, stejně tak jako se vcelku přirozeně obrátí uvnitř strany hněv vůči lidem, kteří dnes tak okázale upřednostňují svůj osobní zájem před zájmem celku,“ myslí si Patočka.
Podle něj se sice může stát, že zejména pokud zemanovci usednou ve sněmovně, Zemanův vliv posílí. „V tuto chvíli má ovšem pořád ještě lepší karty v rukou Sobotka a jeho spojenci. Každý, kdo před volbami tvrdí něco jiného, nebo škodí volebnímu výsledku ČSSD, je ať už bezděčným nebo vědomým spojencem Miloše Zemana a Michala Haška. Pro naše kolegy z českého mediálního mainstreamu tak znovu platí: dobře si rozmyslete, co chcete, mohlo by se vám to totiž splnit,“ varuje závěrem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
