„V téhle fázi, kdy už je budova téměř před kolaudací, by to byl projev největší stupidity,“ řekl Höschl s tím, že si nepřipouští, že tato varianta nastane. „Máme snad vracet do Bruselu miliardu a zůstane barák, se kterým si nikdo nebude vědět rady?“ řekl s tím, že v takovém případě bychom se museli vzdát všech ambic na excelentní psychiatrický výzkum s mezinárodní účastí.

Hrozbu zrušení centra přinesla krize a odklánění státních peněz

Jak k tomu, že právě budovanému centru hrozí zrušení, vůbec došlo? Podle Höschla vše běželo hladce až do chvíle, kdy se začala za pochodu měnit pravidla hry. „Když to hodně zjednoduším, v roce 2009 přišla krize a předpokládaný nárůst peněz ze státního rozpočtu do vědy a výzkumu se jednak snížil, a jednak se peníze začaly odklánět i mimo udržitelnost center,“ vysvětlil a pro lepší objasnění přidal příměr: „To je, jakoby někdo během fotbalového utkání zmenšil bránu a přemaloval lajny.“