Ze závěrů nejnovější analýzy ruských způsobů dosahování vlastních zájmů, kterou uskutečnil think-tank Chatham House, vyplývá, že Rusko i přes svoji neblahou ekonomickou situaci jen tak z boje neuteče.
Analytici odhadli, že vzhledem k tomu, že v roce 2015 vzrostly ruské výdaje na armádu o 30 %, zatímco se v jiných oblastech rozpočtu povážlivě škrtalo, bude se i nadále Rusko snažit rozšířit svůj vliv skrze pokračující financování proruských neziskových i ziskových organizací.
Rusko bude i nadále posilovat svůj obraz „světového i místního dárce“ a bude posilovat svoji pozici na zahraničněpolitickém poli skrze apel na humanitární pomoc. Ta by měla být více vnímána především veřejností v zemích, kterým se této pomoci dostane, aby se následně dané země vyhýbaly přijímání protiruských opatření.
Kreml bude zároveň pokračovat v současném důrazu na slovanskou kulturu a dědictví a křesťanskou tradici, skrze které se bude snažit vytvořit identitu, jež by mohla pod jeho křídly sjednotit mnoho lidí.
Na druhé straně však bude stejnou měrou útočit na evropské hodnoty, rozdmýchávat protizápadní nálady a dále podporovat euroskeptické politické strany a uskupení. Vše s cílem destabilizovat Evropskou unii. Zřejmě také dojde ke kosmetickým změnám v mnoha proruských organizacích, které by pak měly působit tak, že nejsou ani tak ruské jako eurasijské.
Svoje postupy si Putin vyzkoušel na Ukrajině a nyní podle Chatham House neexistuje záruka, že nebude pokračovat i v jiných zemích východní Evropy, kde je mnoho rusky mluvících obyvatel, například v Moldávii, Estonsku či Lotyšsku. Události na Ukrajině ale zároveň ukázaly, že proti Putinově rozpínavosti lze bojovat legálními prostředky, například Národní bezpečnostní rada Ukrajiny uvalila sankce na 12 ruských, kozáckých a náboženských organizací, které operují s podporou Ruska.
Proti této hybridní válce lze bojovat, nejprve je však nutné ji pochopit. „Například média v regionu a na Západě si musejí uvědomit, že mluvčí či komentátoři spojení s těmito skupinami nejsou vždy ‚nezávislými‘ experty, za které se vydávají.“ Ruská média je třeba řádně monitorovat, zda pracují v souladu se zákony jednotlivých zemí, a v případě porušení těchto zákonů je třeba je sankcionovat.
Je nutné taktéž monitorovat činnost ruských organizací a sousední ruské země by měly učinit reformy civilních bezpečnostních služeb.
Na druhé straně by se měly západní prodemokratické organizace více snažit proniknout do životů občanů těchto zemí, a kontrolovat tak vliv proruských organizací. Měly by také být schopné identifikovat propagandu a ruské zájmové skupiny a dokázat je konfrontovat. „Taková robustní západní strategie, ve spolupráci se snahami národních vlád, občanské společnosti a nezávislých médií, dokáže ochránit dospívající demokracie, posílit otevřenou společnost a umožnit evropskou budoucnost pro země, se kterými sousedíme.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa
