Ztratili jsme vize, nechystáme se na budoucnost. Sedm profesorů to chce změnit. Některé už znáte

04.02.2020 18:44

Sedm profesorů ze sedmi vědních oborů se dalo dohromady, aby společně dokázali přispět k nalezení rovnováhy v rozbouřeném světě. Výsledkem je Institut Equlibrium, který byl novinářům představen v úterý dopoledne na tiskové konferenci v pražském Obecním domě. Předsedou správní rady institutu se stal uznávaný kybernetik a držitel několika světových patentů Vladimír Mařík.

Ztratili jsme vize, nechystáme se na budoucnost. Sedm profesorů to chce změnit. Některé už znáte
Foto: Jakub Vosáhlo
Popisek: Sedm profesorů, kteří založili Institut Equilibrium

Hlavním cílem institutu je spojovat poznatky z různých vědních oborů. Vychází ze zkušenosti, že odborníci z jednotlivých oborů sice komunikují čile mezi sebou, ale už nehledají řešení problémů ve spolupráci s jinými experty. Výsledkem toho je, že věda je stále více zapouzdřena a není schopna dodávat společnosti řešení.

Jak řekl jeden ze zakládající sedmičky profesorů, ekonom Peter Staněk (poradce slovenské i české vlády), hlavním poselstvím institutu by mělo být: „Zůstaňte s otevřenou myslí, hledejte pravdu, zajímejte se o souvislosti.“

Jako jeden z hlavních cílů si institut vytyčil „přispívat vědeckými poznatky k povědomí, že v realitě světa, jehož jsme každý z nás nedílnou a důležitou součástí, souvisí vše se vším“.

Anketa

Chcete, aby Hana Lipovská byla zvolena členkou Rady ČT?

97%
3%
hlasovalo: 14216 lidí

Jak se píše v závěru Manifestu Institutu Equlibrium, základního dokumentu spolku: „Jako občané postupně ztrácíme individuální, ale zejména společné cíle, vzájemnou důvěru, ztratili jsme schopnost oddělovat pravdu od lži, ztratili jsme morální a etický kompas, ztratili jsme vize, chybějí autority.“ Naše uvažování vychází z krátkodobých zájmů, v případě politiků od voleb k volbám, nechystáme se na budoucnost ani na krizové situace. Je proto třeba začít uvažovat dlouhodobě, strategicky, což znamená též interdisciplinárně – napříč různými obory a pohledy.

„Základem naší společnosti je a bude samostatně myslící, vzdělaný jedinec, který si uvědomuje, že je součástí celku a musí se naučit spolupracovat,“ uzavírají zakladatelé institutu.

Akademici se shodli, že jejich aktivita jde do značné míry proti současnému trendu ve vědě, která nutí zejména mladé vědce horečně publikovat, aby mohli čerpat peníze z rozpočtu na vědu, a to často vede k velmi pochybným vědeckým výkonům: „Dneska čím větší napíšete nesmysl, tím větší máte publikaci,“ konstatoval profesor Zdeněk Souček, právník a odborník na strategické řízení. Navíc podle profesorů dochází k tomu, že vědci se stále více specializují: „Takže když by se to dovedlo až do konce, tak by tu byli odborníci, kteří vědí všechno o ničem,“ padlo na tiskové konferenci.

Proto se sedm profesorů, kteří již nemají potřebu takto v akademickém světě zápolit a naopak by si ve druhé části své akademické kariéry přáli skutečně pomoci své zemi, rozhodlo utvořit skupinu, která by se zabývala vyváženým rozvojem společnosti ve všech jejích aspektech.

Tomu odpovídá i šíře oborů, které Institut Equlibrium zabírá. V zakladatelské profesorské „sedmičce“ je zastoupena historie v podobě egyptologa Miroslava Bárty, právo v již zmíněném Zdeňku Součkovi, ekonomie v Peteru Staňkovi a rovněž Milanu Zeleném, přírodní vědy v kybernetikovi Vladimíru Maříkovi a chemiku Václavu Pačesovi a záběr rozšiřuje profesor medicíny Vladimír Beneš.

Za základní stavební kameny naší budoucnosti institut považuje ekonomiku a svobodný obchod, technologie a inovace, vzdělanost a přístup k informacím, ale také chápání kvality života a společenské smlouvy a vůbec odpovědné samostatné myšlení lidí. „Zakladatelům jde především o posun v myšlení lidí, a proto budou hledat synergie se všemi rozumnými a cílevědomými lidmi ve společnosti,“ zaznělo na tiskové konferenci.

Ráno bude na silnici pět tisíc krabic se zmrzlými lidmi

Institut usiluje o hledání dlouhodobých řešení společenských problémů. Profesor Souček jako jedno z témat, které naše společnost bude muset řešit a teď se o něm vůbec nemluví, uvedl budoucnost automobilismu, na kterém je naše ekonomika extrémně závislá.

„Automobilismus čekají zásadní změny. Již dnes sledujeme na Západě rozvoj sdílení automobilů, což povede k poklesu poptávky. Dále není jasné, jaká pohonná jednotka zvítězí,“ připomněl. V tuto chvíli probíhá souboj mezi zastánci klasického spalovacího motoru, elektrického a rovněž vodíkového pohonu, který se zatím nedostal z fáze vývoje, ale někteří na něj sázejí.

Kromě toho sledujeme trend, že automobilky se odklánějí od subdodávek a snaží se čím dál více dílů vyrábět samy. Což je pro nás další problém, neboť na subdodávkách pro automobilky stojí podstatná část našeho průmyslu.

Profesor Vladimír Mařík zmínil právě elektomobilitu jako učebnicovou ukázku toho, kde selhává spolupráce mezi obory. „Automobilky to chtějí, ale nikdo není připraven na nabíjení, věda pro to nemá řešení,“ varoval.

Problém se týká celkem čtyř vědeckých disciplín, ale jejich zástupci se v ČR ještě ani nesešli, natož aby společně pracovali na nějakém řešení. Není vymyšleno, jak bude probíhat dobíjení, není pro něj připravena infrastruktura. Pokud by se za těchto okolností elektromobilita rozjela tak, jak si automobilky představují, bude to podle Maříka neuvěřitelný hazard.

„A pak jednou přijde zima, auta se nebudou mít kde nabíjet, lidé si v nich nebudou moci topit, skončí někde uprostřed dálnice a pak ráno bude na silnici stát 5 000 krabic se zmrzlými lidmi,“ popsal hrozící stav.

Příklad máme přímo před očima...

Sérii dotazů začal velmi příznačně historik umění a konceptuální umělec Jaroslav Anděl z Anglo-americké univerzity Praha. Ten se podivil, že institut mluví o rovnováze, a přitom za stolem sedí sedm starších mužů. Jak si tedy představují rovnováhu z pohledu věkového a genderového.

Moderátorka tiskové konference poznamenala, že institut má ženu v pozici ředitelky, která je všem pánům nadřízena, a dozorčí rada je rovněž tvořena výhradně ženami. Pokud jde o generační zastoupení, profesoři počítají s tím, že do interdisciplinárního bádání institutu by se měla mladá generace zapojovat čím dál více.

Na další dotaz, jak profesoři chtějí své myšlenky prosadit do společnosti a politického rozhodování, profesor Mařík vyjádřil naději, že „dobře fungující ústav si dělá PR už jen svou činností“.

Institut Equilibrium nechce vstupovat do politiky, chce se věnovat rozvoji společnosti na vědecké bázi. Ať už organizování seminářů a workshopů, nebo publikační činností. Hlavním cílem je v první fázi vybudovat si reputaci mezi veřejností, která by následně institutu umožňovala promlouvat k veřejnému mínění.

Jako jeden ze zásadních problémů totiž profesoři pociťují, že Česká republika zcela rezignovala na jakoukoliv strategii řízení a přenechala vše neviditelné ruce trhu. Přitom i státy, hlásící se k tržní ekonomice, takové strategie mají. Profesor Souček jmenoval například Francii či Japonsko.

Peter Staněk, poradce slovenského premiéra Fica, k tomu poznamenal, že ve společnosti i ve vládě musí existovat vůle naslouchat odborníkům a připravenou strategii dodržovat. „Na Slovensku se v letech 2008–2010 připravovala taková vize. Pracovalo na tom asi 140 odborníků. Ale pak se změnila vláda a strategie skončila v šuplíku,“ zalitoval.

Pak profesor Staněk zdůraznil, že v současné době dochází ve světové ekonomice k naprosté revoluci, po které nezůstane kámen na kameni. Prozíravé země, třeba Německo nebo Japonsko, už dnes mají jasně definováno, jaké jsou jejich priority a co chtějí udržet. Priority se týkají zejména zemědělství a potravinové soběstačnosti. Česká republika nic takového nemá.

„Všechno, co se kolem nás dnes odehrává, je hledání nové rovnováhy mezi člověkem a planetou,“ dodal profesor Staněk. A této nové rovnováze se budeme muset přizpůsobit. Jedním z fenoménů současného světa je podle něj to, že se stále sbližuje ekonomická úroveň států, ale nůžky se výrazně rozevírají v rámci států, mezi prosperujícími a zanedbanými regiony. Právě regiony budou podle profesorů v dohledné budoucnosti v centru zájmu, protože reakcí na globalizaci bude větší příklon k regionální soudržnosti.

Profesor Milan Zelený k tomu doplnil, že vize rozvoje společnosti se nepíší na ministerstvech, ale jsou výsledkem evolučních pohybů. Učebnicový příklad přitom máme v ČR přímo před očima. „Tomáš Baťa během dvaceti let udělal ze zapadlé vesničky pod horami evropskou metropoli,“ připomněl. Baťova filozofie rozvoje města přitom nestála jen na výrobě bot, ale na komplexním rozvoji. Svého vlivu největšího továrníka ve městě využil pouze k tomu, aby mohl tyto vize rozvoje prosadit.

„Baťové do ciziny nevyváželi boty, ale model města, nejen fabriku, ale i další služby,“ popisoval. Celkem takto Baťa po celém světě vybudoval na 70 měst. V řadě z nich se boty dávno nevyrábějí, ale města podle nastaveného baťovského modelu dál fungují.

„Je to české know-how,“ zdůraznil profesor Zelený.

Profesor Souček k témuž tématu poznamenal, že pokud se v naší zemi podaří nastavit fungující strategii rozvoje, bude úspěšná: „Když to zavedeme, tak budeme vítězit – nejsme žádní Švejkové nad Vltavou, jak nám někteří říkají. Z vlastních poznatků můžu říct, že toho vymyslíme hodně, ale nedokážeme to využít.“

A jaké jsou tedy podle profesora Součka, experta za strategické řízení, hlavní předpoklady úspěchu? Podle něj bylo prokázáno, že jsou celkem tři: Kreativita, rychlost a jednoduchost. Největším problémem je podle něj u nás hned ten první. Ve světě se zcela změnil přístup k výběru manažerů a vedoucích pracovníků, vybíráni jsou takoví, kteří dokážou kreativně myslet a hledat účinná řešení. U nás stále přežívá to, že manažer musí mít hlavně v pořádku tabulky a být pečlivý.

Aby se to podařilo změnit, musíme především změnit školství, které nám ty kreativní lidi bude vychovávat.

K tomu později profesor Zelený poznamenal, že základem prosperity dnes nejsou informace, které si v čase internetu dokáže obstarat každý. Základem jsou znalosti a dovednosti – umění tyto informace uplatnit.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jakub Vosáhlo

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Peklo kvůli vakcínám. USA, země svobody? Legendární boxer nemohl mlčet

22:08 Peklo kvůli vakcínám. USA, země svobody? Legendární boxer nemohl mlčet

Očkování proti covidu-19 vyvolává velké názorové neshody nejen ve společnosti, ale i v oblasti vrcho…