„Každý další den války znamená další ničení a utrpení pro lidi, další zraněné a další mrtvé. S každým dalším dnem také roste hrozba, že budou násilnosti eskalovat. Nad Evropou visí stín jaderné války,“ píšou osobnosti pod výzvou podepsané a shodují se, že je potřeba mír a nikoliv sklouznout do další velké války, se kterou má Německo tragické zkušenosti. Je dle nich potřeba co nejrychleji vyjednat příměří a naleznout cestu k vyjednávání. Dotyční konstatují, že válka sklouzla k zákopovým bojům, v nichž není vítěze.
Tvrdí, že podstatná část německých obyvatel si nepřeje spirálu násilí bez konce, a proto je potřeba mír a diplomacie. „Politika míru a détente, které vděčíme za jednotu Německa a překonání evropského rozdělení, není zastaralá. Tyto cíle jsme prosazovali v minulosti a prosazujeme je i dnes. Abychom parafrázovali Willyho Brandta: ‚Musíte se postavit proti přílivu, když se snaží znovu zanést do špatných vod‘,“ uvádějí autoři a dodávají, že mír může vzniknout pouze na základě mezinárodního práva a pouze s Ruskem.
Fotogalerie: - Léky na podzim budou
„Náš svět stojí na vzájemnosti, jen tak lze překonat velké výzvy naší doby. Je nezbytné zastavit eskalaci války. Vyzýváme německého kancléře, aby spolu s Francií přesvědčil zejména Brazílii, Čínu, Indii a Indonésii, aby se staly prostředníky v zájmu rychlého dosažení příměří. To je nezbytný krok k zastavení zabíjení a zjištění, jaké jsou možností míru. Teprve pak může být připravena cesta pro společný bezpečnostní řád v Evropě,“ říkají závěrem.
Citace spolkového kancléře Willyho Brandta není náhodná. Výzvu kancléři Scholzovi inicioval mezi dalšími i profesor Peter Brandt, jeho syn. Willy Brandt se proslavil právě svou Ostpolitik, tedy politikou normalizace vztahů s východními zeměmi. Původ této politiky sahá do šedesátých let, Brandt se dostal k moci až v roce 1969. Kancléř podepsal se Sovětským svazem a dalšími východními zeměmi řadu smluv včetně tehdejší NDR. Za své činy byl pak oceněn Nobelovou cenou míru.
Kromě Petera Brandta jsou pod výzvou podepsáni další významní sociální demokraté. Například bývalý předseda SPD Norbert Walter-Borjans, bývalý předseda Bundestagu Wolfgang Thierse či bývalý eurokomisař Günter Verheugen. Ten byl komisařem pro rozšiřování EU v době, kdy se do EU přidávala Česká republika. V roce 2004 se stal místopředsedou Evropské komise v čele s José Manuelem Barrosem a komisařem zodpovědným za oblast průmyslu.
Průmysl v této výzvě také hraje svou roli. Seznam podepsaných je plný odborářů z IG Metall, což je největší odborový svaz nejen v Německu, ale i v Evropě, a má na německou politiku poměrně značný vliv. Jedním z iniciátorů je také Reiner Hoffman, bývalý předseda federace německých odborových svazů (DGB). Ale kromě odborářů jsou mezi podepsanými i historici, novináři a další vzdělanci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: kas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
leo77
