Korporacím je jedno, zda vyrábějí minisukně či burky, hračky pro děti či nástroje na sekání rukou zlodějům podle šaríe, jestli je jejich zákazník lesbickým mužem, týden malým klukem a deset dní starou paní, hlavně musí být maximálně zbavený vší motivace k uskromňování.

Musím šetřit dětem na studia a něco jim dát na „rozjezd“? Kde pak, nemusíš mít žádné děti, užívej si, stejně patříš k „utlačovatelské bílé rase“, stát doveze levné otroky z východu..., a pokud už nějaké to dítě máš, je tu přece všemocný stát, který jako velký bratr „rád“ pomůže.

Měl bych něco dát na těžce nemocné, ohrožené děti nebo na hospici? Kulový, nic nemusíš, o všechno se přece postará všemocný stát, ty si užívej a sol daně, aby se o tebe měl na stáří v ústavu kdo postarat, protože děti buď nemáš, nebo budou mít vlastní život, budou se chtít bavit a užívat si jako ty, ne se starat o nějakého „nemohoucího stařečka“, vždyť biologická rodina je „zpátečnický konstrukt“.