Advokát, jako poslední instance? Je to on, kterému se svěříte, kterému věříte, kterému plně důvěřujete, od kterého očekáváte, že vás bude hájit, že bude hájit vaše zájmy v souladu se zákonem o advokacii a že se nepostaví na druhou stranu barikády. Že členem ČAK se může stát pouze právník splňující předpoklady nejen po odborné, ale i morální stránce. Jakou důvěru ve společnosti mají advokáti? Jakou odpovědnost za svoji práci nesou?

Kdo nezažije, neuvěří. V poslední době čím dál více prosakují na veřejnost informace o selhání advokátů, pokud se to selháním dá nazvat. Setkáváme se s tím, že například zpronevěřili peníze svým klientům, které jim byly svěřeny do úschovy. Je to asi jeden nebo možná jediný z prohřešků, které se dají trestně stíhat. Poškozeného klienta čeká dlouhý proces, než vše dospěje ke konci a není vůbec jasné, zda se dočká satisfakce a náhrady škody, která mu vznikla. A není to pouze finanční obnos, o který skutečně vinou advokáta přišel. Velmi těžko se před soudem dokládá další újma, která byla způsobena advokátem, kterému jste plně důvěřoval. Dopad na zdraví, v rodině, v zaměstnání, společenské a v neposlední, ačkoliv první řadě ztráta důvěry v poslední instanci, zmar. Každý, kdo potřeboval advokáta vkládá do něj naději, že bude zastupován v souladu se zákonem o advokacii, že vás nepodvede, že vás před zvůli jiných bude chránit, že nebude před vámi zatajovat informace, dokonce rozsudky, či požadavky soudu. Pomůže narovnat pokřivenou spravedlnost, kvůli které jste se dostali až před soudy, přišli o pověst, majetek, většinou i rodinu a přátelé.

Nebudu dělat rozbor případů, které jsem mohla zaznamenat a nemám k tomu ani svolení poškozených. Je možné, že se sami odváží popsat svůj příběh a upozorní tak na advokáty, kteří nemusí pracovat zodpovědně a mohou vás poškodit. Není pak jasné, na které straně „barikády“ stojí a čí zájmy hájí, pokud to nejsou zájmy klienta. Přitom se jim nemůže nic stát. Procesní chybou vám mohou zničit život, udělat z vás žebráka. Přece advokát ví, jaké kličky existují, aby jim napáchanou škodu nemusel uznat. Natož, aby se s poškozeným mimosoudní cestou narovnal, když již pochybí.

Jsou to případy těch, kdy advokát přijal jejich zastupování a pak se třeba ani k soudu nedostavil. Kdy jim zpracované materiály předkládané soudu vedly k opačnému závěru než ochraně klienta. Kdy advokát prošvihl lhůtu pro odvolání, dovolání a další právní úkony a tím vám zavřel cestu domoci se spravedlnosti, která je jako světluška, nebo jepice. Ale to je již opravdu na jednotlivci, zda se se svým příběhem dokáže svěřit.

Mnozí mohou namítat, že tu máme ještě Českou advokátní komoru, která advokáty, kteří mají povinnost byt členem sdružení může za prohřešky „vysvlíknou z taláru“ navždy, nebo jim přerušit činnost advokátní praxe. Ale stává se to? Do kárné komise je pak dobré dosadit jednoho z nich a vlak jede dál. Ruka ruku myje.

Určitě nejsem první ani jediná, kdo ztratil strach, který je v naší společnosti všudypřítomný. Proto se neobávám sdělit, jak advokát zafungoval v mém životě. Po ukončení mého nezákonného trestního stíhání jsem se domáhala na státu finančního odškodnění. Po téměř sedm let mě v těchto kauzách odškodnění zastupoval prof. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D. – spolumajitel advokátní kanceláře Gřivna +Šmerd, s.r.o. Praha. Jedná se o prestižní advokátní kancelář – devět let za sebou získala ocenění „Právnická kancelář roku“. Stejně jako prof. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D., který se stal vítězem prestižní soutěže Právník roku 2023, je vedoucím katedry trestního práva Karlovy university, snad členem Legislativní rady vlády a nositel dalších a dalších funkcí. Jedním slovem advokát par exeláns. Tak skvělou kariéru jsem měla v jiném oboru také, než mě systém zlikvidoval.

Cestu k odškodnění za nezákonná trestní stíhání, jež proti mé osobě byla vedena, zastavili právě tito advokáti. Rozhodli o mě, mých nárocích, bez mého vědomí. Rozhodli o své vůli, lajdáctvím, nebo z jiného, doposud mi neznámého důvodu. Advokát prof. JUDr. Tomáš Gřivna, spolumajitel Advokátní kanceláře Gřivna+Šmerda s.r.o. Praha, mě zastupoval v kauzách odškodnění nejen před Ministerstvem spravedlnosti, ale i před soudy od roku 2018. A nyní, po tolika letech mi znemožnili bránit se před soudy a dosáhnout dostatečné satisfakce za zničený život, dosáhnout spravedlivého odškodnění v souladu s ekonomickými možnostmi našeho státu. Bylo mi tím znemožněno se případně bránit před mezinárodními soudy. Můj boj za spravedlivé odškodnění jsem nejen v očích těch, kteří kauzy sledovali vzdala. Což není pravda. Dotáhnout vše do řádného konce mi znemožnil můj advokát, přestože jsem ho řádně platila.

Ale nyní k meritu věci. Advokát prof. JUDr. Tomáš Gřivna (který mě celou dobu zastupuje) a jeho zaměstnanec JUDr. Kalous (kterého „asi“ prací pověřil) „zapomněli“ v jedné kauze podat dovolání proti rozsudku, který mi snížil odškodnění o jednu třetinu. Ústavní soud před několika léty rozhodl v mém odškodnění poněkud jinak a v té době mě advokát AK Gřivna + Šmerda informoval, že se nám otevřela cesta k dalšímu odškodnění, což dle mého laického názoru mohlo být odškodnění „spravedlivé a v souladu s ekonomickými možnostmi našeho státu“. Nicméně, přestože jsem byla ujišťována, že dovolání budeme podávat, dovolání můj advokát v termínu nepodal. Tím se pro mě případ uzavřel, aniž bych dosáhla všech možných opravných prostředků.

V druhé kauze „zapomněli“ doplnit odvolání, přestože je soud na termín upozorňoval a já jsem byla ujištěna ze strany advokáta, že na doplnění pracuje. Podotýkám, že JUDr. Kalous, je údajně také „vysloužilý“ politik. Proč zrovna on byl pověřen JUDr. Gřivnou, aby na této kauze pracoval, to nevím. Zarážející je, že nebyl ani kontrolován, přestože se jednalo o velkou kauzu a požadované vyšší odškodnění.

Nemohu se smířit s tím, že šlo o lajdáctví, nepořádek, nekvalitní zaměstnance, neexistující systém řízení a kontroly uvnitř nejprestižnější advokátní kanceláře. Nemohu se s tím smířit a trvalo mi řadu měsíců, než jsem začala vše chápat.

Nepatřím k těm, kteří se utápí v sebelítosti a hází „flintu do žita“. Na druhé straně musím být realista.

Je téměř nemožné bojovat s prestižním advokátem Tomášem Gřivnou a jeho AK. S tím se těžko bojuje. Osobně nejsem advokát, ani nemám právnické vzdělání, přestože jsem se problematice vymáhání práva a spravedlnosti věnovala více než osm let v Institutu Aleny Vitáskové. Je to nerovný boj. Musíme si uvědomit, že proti mně stojí odborná, možná stále prestižní advokátní kancelář. V pozadí má politickou sílu, pan JUDr. Šmerda, spolumajitel AK – je bývalý vysoce postavený politik. Manželka pana prof. Gřivny je státní zástupkyně a pan prof. Tomáš Gřivna je významná osoba.

Opravdu s tím mohu bojovat? Je možné si myslet, že zastavení soudních procesů, bez mého vědomí, proti mé vůli je náhoda? Opravdu si někdo myslí, že nejúspěšnější advokátní kancelář to může takto neúmyslně zpackat?