Přes tyto způsobené nejen materiální škody má být povýšen do evropských struktur nově vzniklého Úřadu evropského žalobce. V této chvíli nastává otázka, KDO STOJÍ za jeho povýšením? A PROČ je povýšen člověk, který by měl být po zásluze minimálně „svlečen z taláru“?

Významnou „roli“ sehrál tento státní zástupce například v oblasti kauz fotovoltaických elektráren. V jedné z nich prokazatelně manipuloval s důkazy, předkládal soudu posudky, které znaleckými posudky nebyly, upravoval důkazy tak, aby vyhovovaly jeho konstrukci žaloby, dopustil se maření spravedlnosti, nechal poslat nevinné osoby do vězení, opovrhoval stanovisky vyšších soudních instancí například Nejvyššího soudu, aktivně se účastnil mediálních lynčů nevinných lidí. Je řada závažných provinění tohoto státního zástupce, které evokují domněnku, zda patří do skupiny těch, kteří (ne) žalují na „objednávku“.

Pokud by premiér Andrej Babiš a ministryně spravedlnosti Marie Benešová opakovaně veřejně nesdělili, že je možné si trestní stíhání v naší zemi objednat, byli bychom zdrženliví ve svém výroku, že státní zástupce Radek Mezlík konal (nejen v případě Vitáskové) na „objednávku“.

V opačném případě by bylo nutné hodnotit výsledky práce tohoto státního zástupce jako jeho fatální neznalost zákonů, souvisejících podzákonných norem a celého souhrnu dalších legislativních nástrojů v trestním a správním řízení. Dále by se mohlo považovat jeho opovrhování soudy vyšších instancí, jako je například Nejvyšší soud, rovněž za důsledek jeho právní negramotnosti.

V mnoha případech manipuloval s důkazy, byl nečinný, či mařil spravedlnost v trestním řízení. V této souvislosti byla podána a důkazně řádně doložena řada podnětů jeho kárných provinění a dále trestních oznámení. Nad některými „podivnými“ praktikami se podivil i Nejvyšší soud v jednom ze svých výroků.