Jakkoli se zdá, že jde o rozhodnutí, které se řídí výlučně norským právem na ochranu dětí, které vychází z fundamentálně jiných ideologických pozic než právo české, má tato kauza i svůj mezinárodněprávní rozměr. Ochrana dětí a uznání dětských práv je jedním ze základních principů evropské sociální a právní politiky. Pokud zde hovoříme o Evropě, nejde pouze o státy Evropské unie, ale o státy, které jsou signatáři Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Psali: Reakce na kauzu Michaláková: V Česku silná slova, v Norsku naprosté ticho

Je však nutno konstatovat, že mezi evropskými národními systémy ochrany dětí existují velké rozdíly. Ty nejsou dány ani tak heterogenitou národních právních řádů, ale komplexem rozdílných ideologických základů, kulturní a sociální filozofie jednotlivých společností a rozdílným pojetím role rodiny. Z tohoto důvodu není realistické a možná ani žádoucí vytvořit evropský systém ochrany práv dětí, ale existuje snaha o aproximaci právní kultury jednotlivých států vytvořením společně sdílených principů. Mnoho těchto principů bylo zakotveno v řadě mezinárodněprávních dokumentů a judikatuře Evropského soudu pro lidská práva.