Ten za dvě hlavní výzvy pro příští měsíce považuje boj proti terorismu a kontrolu situace na Ukrajině, kde se navzdory příměří znovu zintenzivnily boje na východě země mezi vládními jednotkami a separatisty v oblasti Doněcku a Luhansku.

Je poněkud paradoxní, že ještě před 15ti lety tehdejší Jugoslávie vyslání pozorovatelů OBSE na své území odmítala. Bylo to během otevřeného konfliktu v Kosovu mezi vzbouřenci z albánské UČK a jednotkami srbské policie. Teď Ivica Dačič, který tehdy angažmá OBSE vehementně odmítal, stejné organizaci předsedá. I to je znak značného posunu.

Srbsko bude přítomno setkání představitelů Ruska, Ukrajiny a proruských vzbouřenců. Jistou výhodou vyjednávací pozice Srbska je fakt, že země oficiálně směřuje k Evropské unii, nicméně zároveň zachovává silné vazby k Rusku a nepřipojilo se k sankcím vůči němu.

I když začínat předsednictví OBSE v momentě, kdy na Ukrajině znovu vypukly boje v oblasti Doněcku a diplomatická jednání, která měla probíhat v Astaně za účasti prezidentů Ruska, Ukrajiny, Francie, německé kancléřky Merkelové a separatistů zkrachovala, je šance na úspěch minimální.