Od odborníků víme, že se stejně polovina amnestovaných dříve či později do věznic vrátí. A cestou přidělají práci policii, státním zástupcům a soudcům, kteří už je jednou poslali tam, kam patří.

Pak už jsou tu již známá a mnohokrát popsaná negativa: další facka společnosti, která se Klausovou amnestií ujistila, že krást a podvádět se u nás prostě vyplácí, ťafka obětem krádeží, podvodů a tunelování, které po Klausově amnestii ztrácejí nárok na odškodné z probíhajících případů, jejichž hlavní protagonisty pan prezident učinil preventivně nevinnými. Něco málo pozitivního ale Klausova amnestie přece jenom přinesla. Co?

Omilostněním korupčníků a podvodníků kauz z 90. let nám pan prezident definitivně potvrdil, co je zač, jaké jsou jeho hodnoty a priority. Pomohl tak možná mnoha lidem v rozhodování při volbě příští hlavy státu. Třeba si někteří voliči řeknou, že už nechtějí mít nic společného s Klausovou érou a s těmi, kteří ji zde pomáhali spoluvytvářet. To je možná jedno pozitivum, ale ne to nejzásadnější.