Jsme zemí zastupitelské demokracie, ve volbách dáváme hlas politickým stranám na základě jejich politických programů. Tady naše úloha končí. Jakmile opustíme volební místnost, už máme jen málo možností cokoli ovlivňovat. Sotva usednou volení zástupci do poslaneckých lavic, jedou podle vlastních not. Koneckonců občan už svoji úlohu splnil tím, že volil. V demokracii je volební právo jedním ze základních nástrojů. Musíme mít ovšem pocit, že naše volební hlasy k něčemu jsou. Já tenhle dojem určitě nemám. Tahle skepse narůstá s každými volbami u nás. Musím se ptát, proč mám vlastně volit. Co mně to jako občanovi přinese, jak mohu svým hlasem ovlivnit politiku a následné konání politických stran respektive jejich lídrů. Zkušenosti jsou takové, že politické strany většinou brzy po volbách začnou své politické programy měnit, nebo je úplně překopou. Tím je de facto moje vůle a můj hlas devalvován prakticky jen na vhozený lístek do volební urny. Občan splnil svoji úlohu tím, že volil. Tím vlastně jeho občanské právo končí. Jinými slovy, čím méně bude lid ovlivňovat politiku prezentovanou zvolenými zástupci, tím lépe. Politické strany tak uskutečňují politiku prakticky bez účasti občanů. Mají-li lidé výhrady? Smůla, musí čekat na další volby. A tohle se tu opakuje stále dokola. Může se pak někdo divit, že lidé k volbám neradi chodí?