25 let neoliberální politiky deptá v naší zemi moderní polyarchickou  demokracii. Politická mocenská zvůle neoliberálního režimu přinesla nejen lži a malverzace, ale také  fatální krizové důsledky.

Moto: Limitace myšlenek ostatních a nenaslouchání je diagnozou nemocného způsobu rozhodování. (Evropské křižovatky,  Hodač, Lacina Strejček, Mendelova univerzita Brno)

Úvod

Občanské veřejnosti ČR je poznatkové dědictví upíráno neoliberálně mocenskými korporáty již 25 let, jedno zda v opozičně smluvních, co v té poslední, koaliční vládě. Útisk životodárné přímé demokracie, pravdy, práva a spravedlnosti je dán mocenskou vládní pyšností, „syndromem hybris“ ( D. Owen ,Velká Británie).

Řada uveřejňovaných vládních i nevládních zpráv ale i zjištění NKÚ, že "Evropské dotace určené na rozvoj venkova šly v letech 2010 až 2013 pro špatné nastavení pravidel ministerstva zemědělství na projekty, které k těmto účelům nesloužily"jsou však nejen závažnými důkazy a důsledky úpadku  přímé demokracie a občanské anomie, ale i absence responzibility mocných před  pravdou, právem a spravedlností.o jejich osobním svědomí nemluvě. Lživě malverzační spravování věcí státu a jeho majetku je však možné  i pro absenci národohospodářské a agrární strategie, ale účinných kontrolních a judikačních  působností v naší zemi. Nejen v ČR, ale i v dalších nových členských zemích se potvrzuje, že působnosti celých sérií malverzačních korporátů a jejich aktivit, u nás  „objevitelsky“ nastolených Otcem zakladatelem české privatizace,  měly a nadále stále mají zhoubné účinnosti pro náš národohospodářský systém. Nastolení amorálních, divošských zákonů finančních džunglí, byly obratně akceptovány osobně zištnými mocenskými vládními, nevládními institucemi a jejich osobnostmi při nastolení neregulovatelného tržního  systému , neslučitelného  se „zdravým selským rozumem“. Čeští politici, omámení neoliberalismem i  možnostmi jeho  „neviditelné ruky trhu“se ambiciózně chopili historické příležitosti znevážit platnou demokratickou zásadu, že „Vláda lidu není nesmysl“ ( Lincoln, prezident USA , 1863) a realizovali důslednou fašizaci správy státu. Lincoln byl hluboce přesvědčen, že „pokud se ukáže, že lid není schopný vládnout sám sobě, bude to mít dalekosáhlé důsledky“. To  se v ČR již  plně potvrdilo a potvrzuje.

SZP EU a  její dotační politika 

Poctiví praktikující zemědělci se najednou na svých, či pronajatých a jimi obhospodařovaných produkčních hospodářstvích stali rukojmími politiku ČR i EU a v rámci nastolené dotační politiky SZP EU se změnili ve „zboží exploatované za účelem zisku až do vyčerpání, až do sektorového i národního kolapsu“, a to bez ohledu na dějinná poznání, bez ohledu na zájmy a potřeby státu a národa. Mocní v ČR zpochybnili a zrušili strategickou  strukturalizace působností státu i s jejími regulativními prvky, plně v zájmu národa a občanů, naopak nastolili osobně zištnou a surovou  pravda trhu a lásku  k penězům.