Dosti často se zúčastňuji výběrových řízení (zastupuji v nich ČLK) na zdravotnickém odboru Magistrátu hl. m. Prahy. Často tam slyším stesky odborných zástupců v této komisi, že jsou velké problémy se zajištěním pohotovostních služeb. Ve zdravotnictví jsem odpracoval 55 let, ale nepamatuji, že bych jako mladý specialista a potom již i jako zkušený lékař někdy odmítl účast v pohotovostní službě. Věděl jsem, že čím více budu v různých pracovních situacích, tím více se zdokonalím ve svém oboru. Nikdy mne nenapadlo že bych odmítl účastnit se pohotovostních služeb i jiné odborné činnosti. Snažil jsem se získat co nejvíce zkušeností a praxe v medicíně.

Nechápu, proč dnes mladí lékaři a také lékaři již s určitou praxí (v soukromých ordinacích) odmítají sloužit v pohotovostních službách. Divím se, že ministr zdravotnictví a prezident ČLK nezpracují vyhlášku Ministerstva zdravotnictví, která by každému lékaři nařizovala povinnou účast minimálně ve dvou pohotovostních službách měsíčně. Poslední dobou zřejmě lékařům z různých zdravotnických odborů jde spíše o obohacování finanční na úkor získávání zkušeností v lékařské praxi.