Branislav Fabry: Kórejské napätie a jeho príčiny

24.08.2017 12:49 | Zprávy

V mesiaci august sa hlavnou témou medzinárodných vzťahov stala téma napätia na Kórejskom polostrove.

Branislav Fabry: Kórejské napätie a jeho príčiny
Foto: Archiv vydavatele Vaše věc
Popisek: Branislav Fabry

Táto téma patrí medzi tradičné problémy medzinárodnej politiky a s ňou spätá je aj predstava o nepredvídateľnom režime v KĽDR, ktorý ohrozuje svet svojou agresivitou. Na celú kórejskú krízu sa však treba pozerať diferencovanejšie a nepredvídateľnosťou sa v posledných rokoch vyznačujú aj iní aktéri konfliktu, najmä USA.

KĽDR ako hrozba?

Pri predstave o KĽDR ako o hrozbe pre mier treba uviesť, že hoci sa KĽDR vyznačuje určitou nepredvídateľnosťou, je spomedzi všetkých pravdepodobných účastníkov konfliktu na polostrove najmenší, najchudobnejší a celkovo najslabší štát. USA, Čína, Rusko, Japonsko i Južná Kórea patria do desiatky štátov s najvyššími výdavkami na zbrojenie vo svete a hoci Pchjongjang na obranu síce zjavne vynakladá väčší podiel z vlastného HDP (oficiálne údaje sú problematické), v reálnych číslach za svojimi susedmi veľmi zaostáva. Zaostáva za nimi aj počtom obyvateľstva, veľkosťou ekonomiky či priemyselnou základňou. Dokonca aj Južná Kórea je v porovnaní s KĽDR silnejšia, má dvakrát viac obyvateľov, modernejšie zbrane a mnohonásobne väčšiu ekonomiku.

Keď sa na Západe hovorí o hrozbe zo strany KĽDR, treba sa recipročne spýtať, či sa ohrozená nemôže cítiť i Severná Kórea. Medzinárodné právo totiž za podstatný princíp považuje zvrchovanú rovnosť štátov a KĽDR má rovnaké právo na vlastnú obranu ako ktorýkoľvek iný štát. Dôležitým princípom medzinárodného práva je aj zákaz použitia sily či hrozby silou v medzinárodných vzťahoch a práve tu v súvislosti s USA pociťuje obavy nielen KĽDR. Keď USA a Kórejská republika spolu uskutočňujú cvičenia, pri ktorých simulujú zničenie alebo obsadenie severu, musí to KĽDR nutne pociťovať ako hrozbu. Citlivosť vedenia štátu zvyšuje aj stále živá spomienka na kórejskú vojnu z rokov 1950 – 1953, keď USA zhodili na polostrov viac bômb než za celú druhú svetovú vojnu na Japonsko.

Jadrová hrozba

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Mgr. Jan Farský byl položen dotaz

Co dobrého pro nás lidi přišlo z Bruselu?

V čem jsou pro nás dobré třeba emisní povolenky nebo proč se musíme podřizovat věčným regulacím a zákazům, které z Bruselu přichází? Proti řadě věcí přeci protestuje i tato vláda a chce je změnit. A jestli pro ně vy hlasujete, neukazuje to jen jak moc jste odtrženi od toho, co chce většina občanů ČR...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Halík: Dokud budeme mít arogantního Prouzu, nebudeme mít prý drahotu

12:16 Jiří Halík: Dokud budeme mít arogantního Prouzu, nebudeme mít prý drahotu

Tvrzení a skutečnost, že když se srazíte s informací, že průměrná mzda je skoro 50 tisíc a vy se pod…