Tímto veřejným psaním bychom chtěli vyjádřit plnou podporu libereckému dětskému sboru ZUŠ SEVERÁČEK, jeho sbormistryni Silvii Pálkové a Kruhu přátel Severáčku (dále jen KPS), jejichž společné práce si nesmírně vážíme.

Píšeme jej jako bývalí členové sboru a rodiče dětí, protože se nás dále zmíněná situace osobně dotýká.

Reagujeme tím na udělení Ceny za odvahu 2015 Nadačním fondem proti korupci (dále jen NFPK) bývalé manažerce KPS Janě Průškové. Ztotožňujeme se s tvrzením KPS, které je dostupné na webových stránkách Severáčku, že případ nebyl projednán na základě relevantních informací a podrobný popis celého pozadí, včetně výpovědí několika zdrojů, je bohužel velmi tendenční a účelový. Nás absolventy sboru a rodiče, kteří se v daném období aktivně účastnili nebo se doposud stále účastní sborového života, nikdo z NFPK neoslovil.

Celý tento případ je založen pouze na osobních sporech s Janou Průškovou, jejíž práce jako manažerky si dodnes ceníme. Nesmírně nás ale mrzí, že takto důvěryhodná instituce, jakou NFPK nepochybně je, podlehla jednostrannému tvrzení, založenému na osobním nepřátelství, aniž by případ řádně prošetřila mezi všemi, kterých se týká.

V žádném případě nezpochybňujeme přínos NFPK, pouze rozporujeme s mnohým z výpovědi laureátky Jany Průškové. Tak, jak celý případ kategorizuje NFPK, jde převážně i nám o princip, nastavení hodnot, etiku a morálku. Zásadně nesouhlasíme s prohlášeními o pokřivené morálce členů KPS a zejména Silvie Pálkové, která je pro velkou část Liberečanů naopak vzorem.