Podle manipulačních metod komunikace, slovo, na které se klade důraz a často se opakuje, zůstává v podvědomí a nejvíce působí na člověka. Paradoxní je, že v tomto filmu, který by měl pojednávat o vzkříšení, je to slovo „mrtvola“. Pro tělo ukřižovaného Pána Ježíše Krista používají nejrozmanitější ponižující, až přímo satanské výrazy, jako například – Pilát řekne: „čertova mrtvola“. V souvislosti se vzkříšením vyvolávají asociaci s upíry a vyvoláváním duchů. Plátno s otištěnou Kristovou tváří nazývají „hadrem“.

Křesťané, kterým do té doby, než se podívali na tento film, ani nenapadlo mít pochybnosti o základní křesťanské pravdě, kterou je vzkříšení našeho Pána Ježíše Krista, shlédnutím filmu nasají nespočetné množství iluzí a předsudků. Například ve filmu se vychází z toho, že vojáci spali a Kristovo tělo bylo ukradeno.

Sugestivně se tvrdí, že při hlídání hrobu pili, takže byli opilí, a když to jeden z vojáků zapírá, hlavní hrdina filmu mu dokáže, že lže. Tuto lež o opilé stráži ještě doplní tvrzením o narkotikách. Rovněž hlavní hrdina, který prý pak vzkříšeného Ježíše viděl, je podán jako člověk vyčerpaný, unavený, o němž je zde řečeno, že má dispozice k halucinacím. Takzvaní apoštolé jsou v tomto filmu představeni jako pochybná skupina lidí, podobná spíše bezdomovcům, a podávají zvěst o vzkříšení ne jako očití svědkové, ale jako snílci, kteří sami mají problém ve vzkříšení věřit a tvrdí, že nikoho nebudou přesvědčovat. Herecké znázornění vzkříšeného Krista je absurdní, stále je oblečen do černého oděvu, má rozcuchané vlasy, divoký smích, sebevědomý výraz a nepřiměřené chování častého objímání atd. Rovněž Marie Magdaléna nepodává žádné reálné svědectví o vzkříšení, takže to zcela protiřečí evangeliu, ale pouze zasněně říká, že se vzkříšení musí věřit. Úplně chybí historické znázornění šokující reality nedělního rána, kdy se ženy i apoštol Petr stávají očitými svědky reálného a historického Kristova vzkříšení! Svědčili o něm i emauzští učedníci a večer se pak Kristus ukázal i ostatním apoštolům a hovořil s nimi.