Nelze jen na Vás svalovat vinu za katastrofální stav, v jakém se církev nachází. Proces odpadu nastal zvratem na II. vatikánském koncilu. Heretický doku ment Nostra aetate (NA) vybídl k úctě k pohanským kultům, a tím de facto i k úctě k jejich démonům. Tu jde o veřejnéschválení modlářství, a tím i konec misie. Rovněž je v NA obsažena hereze, že náš Bůh, Otec našeho Pána Ježíše Krista, je stejný s muslimským bůžkem z Mekky. Tento Alláh z Mekky si však žádá krev křesťanů, anebo zapření spasitelné víry v Ježíše Krista, což znamená věčné zavržení! (Mt 10,32, Ř 10,9) Manipulační odvolávka v NA na soukromý dopis sv. Řehoře VII. vladaři Mauretánie, je vysvětlena jeho jiným, a to veřejným listem španělským knížatům z roku 1073. V textu sv. Řehoř několikrát nazývá muslimy pohany, kteří neznají Boha.

II. vatikánský koncil je pro tyto hereze popírající podstatu víry neplatný!

II. Vaticanum rovněž otevřelo dveře historicko-kritické teologii (metodě), která za vlády Pavla VI. a Jana Pavla II. otrávila všechny teologické školy. Tato teologie popírá podstatu spasitelné víry a činí z církve jen jakousi humanisticko-kulturní organizaci!