Na první pohled se může rozhodnutí města zdát jako prozíravé – pokud se město zbaví prostředníka, může snížit náklady na správu zastávkových přístřešků, laviček, veřejných toalet atd. a lépe spravovat městské reklamní plochy. Detailnější analýza však odhalí mnohé problémy a rizika. „Existuje mnoho důvodů, proč by město mělo přenechat správu mobiliáře specializované firmě, bez ohledu na to, kdo mobiliář provozoval doteď. Hl. m. Praha nemá know-how, software, hardware ani přehled o současných technologiích – všechny tyto prvky bude muset draze outsourcovat,“ říká Jakub Žofčák, analytik Centra ekonomických a tržních analýz (CETA).  „Soukromé firmy se navíc ze své podstaty rozhodují flexibilněji než úředníci a zástupci města. Město si tak na sebe šije bič v podobě rizika rostoucích nákladů, neefektivního provozu a údržby nebo lokálních omezení v dopravě. Nemluvě o nebezpečí zneužití této situace politiky, kteří mohou prosazovat své zájmy na úkor ekonomických zájmů města a např. propagovat sami sebe na městských reklamních plochách,“ upozorňuje Jakub Žofčák.