Vážený pane ministře,

při poslední videokonferenci s ministry zahraničí EU k Blízkému východu konané 15. května 2020 jste ve vztahu k hrozbě izraelské anexe části okupovaného Západního břehu Jordánu uvedl, že „Česká republika, stejně jako celá Evropská unie, podporuje dvoustátní řešení v souladu s mezinárodněprávními kritérii. Konečná dohoda a parametry mírového uspořádání musejí být výsledkem přímých rozhovorů mezi Izraelem a Palestinou.“

Navázal jste tak na svá předchozí vyjádření, kdy jste odsoudil „jednostranné kroky, ať z jedné, či druhé strany, které oddalují řešení konfliktu“, a zdůraznil nutnost dohody obou zúčastněných stran, tedy jak izraelské, tak palestinské. Vážíme si toho, že podobné stanovisko jste vyjádřil i ve společném článku s bývalými ministry zahraničí Lubomírem Zaorálkem a Karlem Schwarzenbergem „Co bude s Palestinci a izraelskou demokracií?“, publikovaném v deníku Právo 23. května 2020, ve kterém jste vyzdvihl hlavní zásadu mezinárodního práva, a sice že cizí území nelze nabývat silou.

Vzhledem k hrozící anexi části okupovaného Západního břehu, ke které by podle jednání nové izraelské vlády mohlo dojít již na začátku července, Vás proto vyzýváme, abyste navázal na svá slova, připojil se na mezinárodním poli ke stávajícím iniciativám proti anexi a v orgánech EU usiloval o přijetí takových opatření, která by izraelský zábor odvrátila. Jelikož se však dá předpokládat, že Izrael, který dlouhodobě porušuje rezoluce OSN, svůj záměr uskuteční a palestinská území navzdory mezinárodnímu právu anektuje, žádáme Vás, abyste v takovém případě anexi jasně odsoudil a se svými zahraničními partnery žádal přijetí podobných opatření, jaká EU schválila v případě anektovaného Krymu – neboť jak správně ve společném článku poukazujete, „dotyčné zásady a hodnoty (mezinárodního práva) nelze ohýbat podle toho, koho se týkají. Musí platit pro všechny stejně.“