K nelehké situaci českých pekařů přispívají notnou měrou také neustálé změny zákonů. Např. zákon o DPH, nebo zákon o pojistném na sociální zabezpečení byly od roku 2000 měněny cca 70krát. Zákon o daních z příjmů se upravoval 140krát, 120 změn prodělal živnostenský zákon apod. Nepředvídatelnost, nepřehlednost a složitost na jedné straně a k tomu velmi vyčerpávající byrokratická zátěž – to vše dělá z podnikání v české pekařině věc složitou a také neefektivní, drahou.

„Nejvíc nám ale vadí, že některé úřady kladou na nás, české pekařské firmy, vyšší nároky než např. na velké zahraniční korporace. Přísnosti se nebráníme, ale když Vám přijde třikrát za týden kontrola ze stejného úřadu – a pokaždé s negativním výsledkem – pak máte pocit, že to už hraničí s šikanou,“ říká Ing. Roman Teisler, ředitel pekárny Adélka v Pelhřimově.

„Zvlášť dopadají časové a finanční důsledky byrokratické zátěže na malé, např. rodinné pekárny, kde je vysoká kumulace funkcí. Místo, abych se jako pekařský mistr věnoval své profesi, 4 hodiny dělám úředničinu. Firmy se stovkami zaměstnanců to možná zvládají o něco lépe, pro nás, malé pekaře, je takováto byrokratická zátěž vlastně likvidační,“ říká Jiří Balabán, majitel Pekařství Balabán Veverská Bítýška, a dodává: „Kontrolní orgány nás doslova přepadávají i o víkendech, v noci a chtějí mít hned všechno připravené. Mají nulovou toleranci, pokud není ten jejich konkrétní papír ihned k dispozici. Nemají k nám žádný respekt jako k lidem, kteří je platí ze svých daní. Často nám připadá, že jsme pro ně potenciální zločinci, které je potřeba držet pevně pod krkem.“

Česká pekařina má navíc ještě jedno neradostné specifikum – v porovnání s jinými výrobními či zpracovatelskými obory je příjemcem jen minimální podpory ze strany státu. Protože pekařský obor je zařazen mezi tzv. druhotné zpracovatele, nezískává z fondů ministerstva zemědělství téměř žádnou podporu, přičemž jiní kolegové potravináři jsou na tom zcela jinak. Jen pro zajímavost - dotace v Kč za programové období 2007-2013 dosáhly v jiných potravinářských odvětvích těchto hodnot: maso – 685 milionů, mléko – 503 mil., ovoce a zelenina – 448 mil., apod. Oproti jiným kolegům potravinářům je hodnota státních dotací směrem k pekařům poněkud nižší: jde o částku na úrovni 0,0004 % průměru výše uvedených částek napříč potravinářskými obory v ČR!