Pane ministře Drábku,

stále dokola omíláte, že vše je v pořádku. Možná to uklidní ty, kteří o sociální oblasti vůbec nic neví a kteří tak možná stále naivně věří, že tyto reformy jsou v pořádku, ale pracovníky v sociálních službách a ty, kteří jak ve státním tak i neziskovém sektoru pracují, tak ty sotva uklidníte. Celá sociální oblast pod Vaším vedením se řítí kamsi do hlubin a těžko se již klientům dává naděje, že bude líp, když ani sami pracovníci nevidí to pomyslné světlo na konci tunelu.  A je úplně jedno z jakých cílových skupin jinak ti klienti jsou – od dětí až po seniory, od zdravých až po nemocné, nezaměstnané či jinak ohrožené sociálním vyloučením.

Dávky se stejně pořád vyplácí převážně v OK systému, nestíhá se sociální šetření a problémů je tolik, že se nevyřeší ani do půl roku. Vše je takříkajíc vzhůru nohama. Pracovníci na ÚP jsou na pokraji sil, nadřízení jim nevěří, že se nestíhá a dokonce je podezírají, že jsou snad líní. To proto, že danou problematiku většinou vlastně vůbec neznají, protože je pro ně nová a ani neví, kolik je za jednou jedinou dávkou nebo za jedním  klientem práce a natož, pokud máte těch klientů teď třeba 1200-1600. Vše se tak nějak musí "tutlat", protože o práci se bojí jak podřízení, tak i jejich nadřízení a to možná právě proto, že hlásáte, jak se to jinak všude jinde stíhá. Myslíte, že je v pořádku, že dvě nebo tři pracovnice mají zvládat agendu někdy i za osm lidí a to ještě v podmínkách, které jste pro ně připravili? Samo MPSV  ČR ve svých Analytických dokumentech k sociálním službám z roku 2010 (zatím poslední, které na svých stránkách máte), popisuje, cituji:

"Sociální pracovníci jsou jedinými, kdo mohou provést sociální šetření a následnou kontrolu využívání příspěvku na péči. K tomu, aby sociální pracovník dospěl k co nejobjektivnějšímu vyhodnocení sociální anamnézy a rodinného zázemí žadatele (či příjemce), se ukazuje jako potřebné prodloužit délku sociálního šetření v terénu cca na 2 – 3 hodiny. Z doporučení OECD vyplývá, že by měl jeden SP zajišťovat cca 80 klientů, u nichž jsou využívány moderní metody sociální práce. Svým obsahem ustanovení upravující sociální šetření včetně kontroly využívání příspěvku na péči podmiňují jejich provádění moderními metodami sociální práce. Současný stav počtu sociálních pracovníků na obcích s rozšířenou působností není uspokojivý a ze šetření provedeného náhodným výběrem krajů a obcí s rozšířenou působností vyplývá, že v průměru připadá na jednoho sociálního pracovníka 400 klientů s přiznaným stupněm závislosti, bez žádostí o nové posouzení a prováděných kontrol. Nejlepším výsledkem tohoto šetření byla obec v Karlovarském kraji, v níž připadá na jednoho pracovníka 99 klientů, ovšem jedná se o takzvaně klienty s vyplácenými dávkami, tj. nejsou zde započteny všechny žádosti ani ty s rozhodnutím o nepřiznání stupně závislosti. Na druhé straně je pak nejvyšší počet uvedených klientů na jednoho sociálního pracovníka 500. V případě,kdy obce započetly také žádosti o nové posouzení, tj. zvýšení příspěvku na péči, pak jedna z obcí v Moravskoslezském kraji dosáhla až počtu 640 klientů na jednoho sociálního pracovníka." (Citováno dne 07. 03. 2012 z http://www.mpsv.cz/files/clanky/9198/Analyza_fin_SS.pdf/ )