(Na tentýž text Josefa Chuchmy reaguje na jiném místě tohoto čísla KONZERVATIVNÍCH LISTŮ Roman Joch článkem „Náš fundament? Silné rodiny – základ bohatství“ – pozn. red.) Nu, je milé, že se někdo zajímá o konzervativní názory. A na poslední otázky můžeme říci: Ano, máme nějaké názory. A dokonce si je nenecháváme pro sebe. I my konzervativci plně využíváme možností internetu a tudíž pilně publikujeme své články na svých webech a v internetových magazínech. Trendem doby je ovšem fragmentace. Ten, kdo pamatuje Literární noviny v letech 1967-1969, ví, že to byla doba, kdy je četl prakticky každý (intelektuál). Nebyly příliš rozsáhlé a všichni věděli, o čem se mluví. Na jejich stránkách se vedly zajímavé polemiky a lidé různých názorů byli chtě nechtě konfrontováni s tím, co si myslí ti druzí.

Dnes je jiná doba. Mnozí lidé dávají přednost tomu, aby se jen utvrzovali v tom, co už si stejně myslí. Názory těch druhých zpravidla neznají a inteligentní polemika se vede jen zřídka. A protože konzervativní názory nejsou příliš ve flóru, může i Josef Chuchma pociťovat určitý deficit, protože na ně nenaráží.

Nicméně k věci. Ne, pane Chuchmo, nemyslíme si, že se společnost má vyvíjet tak, jak se vyvíjí. Rozhodně nemá směřovat k tomu, aby hrstce patřila většina toho, co je na zemi vybudováno. Vy to zřejmě považujete za obrovský průšvih. Můžeme Vás ujistit, že my také. Rozpor mezi námi bude spíše v tom, co považujeme za příčinu tohoto neblahého stavu, a možná bychom se neshodli ani v tom, co by se s tím mělo dělat.