Dana Hájková, Radek Šnobl: Proč je inflace v současnosti vysoká a jak dlouho tu s námi bude?

18.01.2022 18:08 | Komentář

Odpoutání meziroční spotřebitelské inflace od 3% horní hranice tolerančního pásma inflačního cíle a její rychlý růst během druhé poloviny loňského roku až na prosincových 6,6 % vyvolává řadu otázek. Nejde jen o to, kam a proč může inflace ještě dále vzrůst v dalších měsících, ale také kdy a z jakých příčin poleví. Odpovědi na tyto otázky se pokusíme nastínit v tomto blogu.

Dana Hájková, Radek Šnobl:  Proč je inflace v současnosti vysoká a jak dlouho tu s námi bude?
Foto: pixabay.com
Popisek: Inflace - ilustrační foto

Nemalou část inflačních tlaků dovážíme, to je ale jen část příběhu

Globální a s ní i evropská ekonomika se stále vypořádávají s probíhajícími vlnami pandemie koronaviru. Po propadu ekonomik v roce 2020 nastalo loni ve vyspělých zemích až překvapivě solidní hospodářské zotavení. Nenaplňovaly se tak četné pesimistické scénáře dalších rozsáhlých uzavírek potenciálně vedoucích k dalším propadům hospodářství. Ekonomiky se však překvapivě dlouho potýkají s přetrvávajícími problémy globálních dodavatelských a výrobních řetězců. Za nimi stojí řada faktorů počínaje úzkými kapacitními hrdly námořní dopravy přes výpadky produkce čipů až po nedostatek kvalifikované pracovní síly v některých zemích. To sužuje průmyslovou výrobou a zpožďuje dodávky na spotřebitelský trh. Spotřebitelské klima se přitom loni v Evropě včetně ČR po předchozím propadu výrazně zlepšilo, když spotřebu domácností podpořilo utrácení odložených úspor spolu s pokračujícími bezprecedentními fiskální stimuly. Ty sice na počátku pandemie bránily možnému pádu ekonomik do recese, loni však již působily výrazně proinflačně.[1] Zvýšená poptávka po průmyslovém i spotřebním zboží se ocitla v prostředí zpožděných dodávek a nedostatku materiálů a komponent. Inflační taky ještě dramaticky zvýšilo skokové zdražení zemního plynu i elektřiny, které se velmi rychle promítlo do produkčních cen zahraničních obchodních partnerů. Ty v posledním půlroce narůstaly překvapujícím tempem a spolu s tím byly směrem nahoru opakovaně výrazně přehodnocovány i jejich výhledy, což se týkalo i ČNB.

Do domácích cen se loni propsal především růst cen dovezeného zboží, drahé energie se projeví až letos

I přes silnější korunu v domácí inflaci vidíme růst cen zboží jako oděvy, nábytek či automobily. Naproti tomu vysoké ceny energií se u nás, na rozdíl od řady jiných zemí, do značné míry v inflaci projeví teprve začátkem letošního roku. Neplatí to jen pro spotřebitele, ale částečně i pro náklady domácích firem. Těm loni narostly ceny nakupovaných energií zatím zhruba v poloviční míře oproti eurozóně a další zvýšení nákladů je nejspíše před nimi. Domácí spotřebitelé dosud – i přes pád řady z nich do režimu dodavatele poslední instance (nově započtený do indexu spotřebitelských cen ČSÚ) – zatím těžili z dočasného prominutí DPH u elektřiny a plynu. To v lednu skončilo a současně vlivem vysokého nárůstu cen elektřiny a plynu na světových burzách došlo k výrazné úpravě ceníků u nejvýznamnějších dodavatelů. Spolu s nárůstem cen tepla a dalších položek regulované ceny v lednu skokově zrychlí podle aktuálních odhadů z prosincových -2,9 % na 13 %, což proti loňskému prosinci samo o sobě urychlí meziroční inflaci o 2,2 procentního bodu. V dalších měsících se dynamika regulovaných cen ještě dále mírně zvýší téměř ke 14 %, přičemž největší nárůst se očekává u dodávek elektřiny (27,7 %) a plynu (21,7 %).

Domácí poptávkové tlaky opětovně zesilují

Pro aproximaci inflačních tlaků plynoucích z domácího trhu práce a s nimi spojeného poptávkového klimatu využíváme v ČNB indikátor LUCI,[2] agregující informace z mnoha časových řad. Ten ukazuje, že přehřívající se trh práce v průběhu pandemie zchladil jen částečně a přetrval v proinflační poloze. Odeznívání hospodářských dopadů uzavírek z prvních dvou vln pandemie a s tím spojené zotavování ekonomiky vede od počátku loňského roku opět k nárůstu poptávky po práci, snižování nezaměstnanosti a od poloviny roku 2021 otáčí i dynamiku fundamentálního mzdového růstu[3], což má za následek opětovné zrychlování LUCI. Podzimní analýza s využitím LUCI[4] je schopna vysvětlit domácími faktory zhruba polovinu zrychlení inflace během loňského léta, když nadprůměrný vliv poptávkou tažené inflace je viditelný především u tržních služeb. Loňské ekonomické oživení samozřejmě není specificky českou záležitostí. Cyklickou sladěnost našeho trhu práce pozorujeme s řadou okolních zemí, kde rovněž momentálně panuje historicky nadprůměrné napětí na trhu práce. V souhrnu za eurozónu jako významnou měnovou oblast je však situace dosti odlišná a indikátor LUCI zde zatím na rozdíl od tuzemska nesignalizuje nadměrné inflační tlaky, a to i přes výrazně uvolněnou měnovou politiku ECB.[5]

Graf – LUCI
(vertikální osa ukazuje směrodatné odchylky od rovnovážné úrovně)

graf

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Jan Lipavský byl položen dotaz

Jak je možné, že někdo může zaútočit na infrastrukturu státu?

Jak to, že není lépe zabezpečena? Vy tvrdíte, že jste systém zdědil, ale to přeci není odpověď. Mohl jste ho změnit, posílit tak něco. A jak vůbec víte, že za útokem je Čína? A víte, čeho všeho se vlastně zmocnila? A ještě jedna věc, je pravda, že používáte Tik Tok, o kterém se ví, že je pod čínskou...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Timur Barotov: Trumpova cla zasáhla Temu a Shein

12:26 Timur Barotov: Trumpova cla zasáhla Temu a Shein

Překotné změny v amerických clech zkomplikovaly podnikání čínským platformám jako je Temu nebo Shein…