Daniel Raus: Korupce a údolí slepců

17.06.2012 21:40 | Zprávy

Málo kdo u nás pochybuje o tom, že korupčních případů je v Česku víc, než je zdrávo.

Daniel Raus: Korupce a údolí slepců
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

A zcela nepochybné je, že korupce pronikla až do vysokých pater politiky. V poslední době se zdá, že některé kauzy budou vyšetřeny a snad i potrestány. Zůstává ovšem otázka, zda se podaří usvědčit jenom pár jednotlivců, nebo také odstranit nejrůznější systémy, kterými se korupce zakrývá a legalizuje.

Anglický spisovatel H. G. Wells napsal začátkem 20. století povídku Údolí slepců. Je ve stylu science fiction, jako ostatně většina jeho děl. A proslavila se jako alegorie na neduhy společnosti, jež se začnou chápat jako normální stav. 

Jde o příběh člověka, který se nešťastnou náhodou dostane v nepřístupné, hornaté oblasti do komunity slepců, zcela odříznutých od světa. Po celé generace nepotkali nikoho, kdo by měl zrak, a tak netuší, že tento pátý smysl vůbec existuje. 

Hlavní hrdina u nich najde útočiště, překvapeně pozoruje jejich omezený svět, do jedné dívky se dokonce zamiluje a nakonec jim začne líčit, co je zrak. Vznikají z toho různá podezření a konflikty, až celá komunita dospěje k závěru, že hrdina je pomatený, a proto nešťastný. Rozhodnou se ho oslepit, protože to je podle nich jediná cesta, jak se může stát „normálním“. 

V jistém smyslu je to povídka o korupci, která se stala běžnou praxí. Platí totiž pravidlo: když někdo něco ukradne v prostředí poctivých lidí, každý ví, že je to špatnost. Když ale všichni kradou a vy se rozhodnete být poctiví, celý svět si o vás myslí, že jste se zbláznili. A porušení „pravidel“ nemusí zůstat bez důsledků.

Někteří naši politici působí dojmem, jako by pocházeli z jakéhosi údolí slepců. Když jsou chyceni, mají pocit nespravedlnosti. Proč právě já, když to dělají všichni? Proč já, když jiní odklánějí daleko větší sumy, než jsou moje drobáky? Vzniká tak otázka, co je vlastně normální? To, že politikou prochází svůdná slečna korupce? Nebo spíš to, že zloděj sedí ve vězení? 

Richard Branson, zakladatel slavné značky Virgin Records, u které nahrávali Genesis, Lenny Kravitz nebo Mike Oldfield, v jedné ze svých knih vzpomíná, jak na počátku podnikání pašoval desky do Británie, aby obešel vysoké daně. Skončilo to nepříjemnými otázkami Scotlantyardu a obří pokutou. Jeho rada je jednoduchá: nikdy nedělejte nic, kvůli čemu byste měli špatný spánek.  

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Tomio Okamura byl položen dotaz

Co je podle vás příčinou vašeho neúspěchu?

Podle mě to souvisí i s tím, že se jste chytli papalášské manýry. Už jsem to třeba psala panu Fialovi, když tvrdil, jak je neetické někomu odebrat náhrady, když nepracuje a co myslíte, odpověděl mi alespoň? Ne. Vám už také většina z nás nestojí ani za odpověď. Dřív jste byli mnohem otevřenější. Naví...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: O českém národním obrození

12:27 Petr Hampl: O českém národním obrození

Denní glosy Petra Hampla.