Lidová hlasování mají obyčejně jednu nevýhodu a jednu výhodu. Nevýhodou bývá to, že lidé se často nevyjádří k položené otázce, ale k něčemu úplně jinému. Typickým příkladem jsou referenda v Evropské unii, kdy občané bez ohledu na otázku odpovídají, že nemají rádi Brusel. 

Výhoda spočívá pro změnu v tom, že do rukou lidu se na chvíli vrátí moc. Což si může uvědomit i ten, kdo se cítí vůči politickým strukturám jako mravenec vedle slona. Má sice jenom jeden hlas – ale právě v tom je pointa, neboť i ten, kdo řídí slona má pouze jeden hlas. 

Sovětský diktátor Stalin kdysi s cynismem sobě vlastním poznamenal, že lidé, vhazující hlasy do urny, nerozhodují volby – ty přece rozhodují ti, kdo hlasy počítají. V komunistickém Rusku měl nepochybně pravdu. Ve svobodné zemi je ale za zločince. Díky Bohu i v Česku.