Americký prezident pronesl dle mého mínění řadu líbivých až huráoptimistických klišé, která však do americké ani světové reality příliš nepasují.
První polovina více než hodinového projevu Baracka Obamy byla věnována dění na domácí politické scéně. Obama hýřil optimismem, že americké hospodářství je po letech krize a recese zpátky v plné síle díky vytváření nových pracovních míst, ekonomickým benefitům a stimulům pro tvrdě pracující Američany apod.
Obama například navrhl, že je třeba navýšit daňovou zátěž pro výdělečně činné osoby s ročním příjmem dva miliony dolarů ročně a více, tedy zhruba pro 0,5 % populace, na 28 %.
Ač se toto prohlášení přítomným republikánům z duše příčilo, ve skutečnosti jde o tutéž daňovou zátěž pro nejbohatší, která v USA platila v době, kdy v Bílém domě úřadoval republikány svatořečený Ronald Reagan, jak glosuje expert na daňovou politiku a držitel Pulitzerovy ceny David Cay Johnston.
Americká politická a ekonomická scéna, demokraty ani republikány nevyjímaje, se od Reaganových dob posunula doprava, a proto některé axiomy už neplatí.
Johnston a další komentátoři hovoří o třídní válce, která je vedena segmentem nejbohatších Američanů, který systematicky „drenážuje“ portmonky těch pod ním, aby rozmnožil své pohádkové bohatství.
Chmurnou skutečnost o masivním transferu bohatství zezdola nahoru a konstantním prohlubování rozdílu mezi majetnými a nemajetnými nejen v USA podtrhuje aktuální zpráva organizace Oxfam.
Přestože je nepochybné, že Obama dosáhl na domácí frontě jistých úspěchů, jmenujme prezidentovo veto kontroverzního ropovodu Keystone, a taktéž ve světě, příkladně diplomatické sbližování s Havanou, řada z jeho stanovisek k dění ve světové aréně jsou stále kontraproduktivní.
Prezident zdůraznil, že američtí poradci v Afghánistánu nadále pomáhají svým nezkušeným kolegům, avšak neuvedl, že v této zemi zůstává v bojové pohotovosti 10 000 amerických vojáků.
Pokračuje tažení proti Islámskému státu, jehož rozmach byl Obamovými slovy s pomocí arabských spojenců neutralizován. Nicméně džihádisty je podle odborníků třeba porazit v úzké spolupráci s Damaškem a Teheránem.
Co se íránského jaderného programu týče, prezident konstatoval, že Washingtonu se díky diplomatickým krokům podařilo rozvíjení tohoto programu zastavit a redukovat íránský nukleární potenciál. Nicméně, jako obvykle, pohrozil, že „všemi prostředky zabrání tomu, aby Írán vyvinul jadernou zbraň“.
Obama též hovořil o „ruské agresi“ či „agresi pana Putina“ na východě Ukrajiny, aniž by se zmínil o zločinech ukrajinské armády a jejích bojůvek tamtéž.
Obama uvedl, že Spojené státy „posilují svou přítomnost“ v blízkém zahraničí Ruska, a dodal, že „Rusko se ocitlo v izolaci a jeho ekonomika je v troskách“, což ale s realitou příliš nekonvenuje.
Politika izolace Kuby světovým hegemonem se ukázala jako dlouhodobě nefunkční, prohlásil americký prezident a apeloval na Kongres, aby letos ukončil embargo uvalené na Kubu před 53 lety. Nicméně proslulá mučírna na Guantánamu přes četné Obamovy sliby stále stojí.
Kontroverzní témata, jako jsou destruktivní dopady bezpilotní kampaně, pronásledování whistleblowerů či existence masivního šmírovacího aparátu atd. se do Obamova optimistického projevu nějak nevešla.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
