Prezidentův plán počítá s vojenskou kampaní trvající tři roky a vytvořením potenciální bitevní zóny bez geografických omezení. Toto opatření však může otevřít dveře i k nasazení pozemních jednotek proti islamistům, a tedy vyvolat nebezpečí, že se stávající konflikt prohloubí a rozšíří.

Ačkoliv prezident Obama nyní oslovil Kongres, aby posvětil jeho pravomoci ve válce s IS, která už trvá půl roku, ve skutečnosti je nepotřebuje, jak už konkrétně předvedl při invazi NATO v Libyi v roce 2011, kdy o schválení Kongresu ani neusiloval. Obama tak porušil v roce 1973 přijatý zákon War Powers Act, aniž by za to byl jaksepatří semlet tiskem.

Na stránkách deníku The New York Times v reakci na Obamovo rozhodnutí reagoval profesor práv a politických věd Bruce Ackerman působící na univerzitě v Yale. Ten píše, že Obama v otevřené válce s islamisty navazuje na rezoluci přijatou Kongresem v roce 2001, jež autorizovala jeho předchůdce k vyhlášení války proti Al-Káidě po útocích z 11. září. Navíc prezident tvrdí, že k tomu disponuje podporou napříč Kongresem.

Nicméně Obama chce zrušit platnost „staré“ rezoluce a nahradit ji novou, přestože by mohla nadále platit i po vypršení nové rezoluce, kterou Obama předkládá, v roce 2018.