Většina uprchlíků se uchyluje do zemí regionu, především do Libanonu, Jordánska či Turecka. V roce 2013 požádalo o azyl v EU okolo 435 tisíc lidí, loni jich bylo více než 626 tisíc, tedy nejvíce od balkánské krize v 90. letech. Téměř polovina žádostí směřuje do Německa, dále do Švédska, Francie a Itálie. Stále větším problémem se tak stává nelegální migrace. V roce 2014 přes Středozemní moře a Itálii proniklo bez registrace do Schengenského prostoru více než 50 000 nelegálních běženců.

Jak je na tom Česká republika?

Během 4 měsíců letošního roku bylo na území ČR zadrženo 900 nelegálních běženců, především ze Sýrie a Kosova. Česko dnes není primární cílovou zemí pro cizince ze třetích zemí, nicméně tato situace se pomalu mění. ČR má hranice pouze s členskými státy EU a nemá ani přístup k moři, čímž lze vysvětlit relativně nízký počet azylantů. Na konci loňska ho mělo podle údajů ministerstva vnitra zhruba 238 900 osob, zbývajících 202 600 pobývalo v ČR přechodně.

V této souvislosti je zajímavé, že ČR patří k 10 zemím s největším počtem lidí ukrajinského původu. Hovoří se o více než 120 000 Ukrajincích, kteří zde pobývají legálně, skutečné číslo bude tedy pravděpodobně mnohem vyšší. Totéž platí i o Vietnamcích pro které je právě Česko jedna z předních cílových destinací. Aktuálně žije v ČR lehce přes 2 tisíce azylantů (nejvíce z Ruska, Afghánistánu a Běloruska) a v posledních letech jsme každý rok zaznamenali pouze mírně nad 700 žádostí, z nichž se k udělení azylu či jiné formy ochrany kvalifikovala asi třetina žadatelů.

Migrace je přirozená, ale…

Migrace je jev přirozený, patří k lidskému údělu hledat na tomto světě co nejpříhodnější místo k životu pro sebe i pro svou rodinu. Právo „jít a hledat Eldorádo“ kamkoliv, podle svého svědomí, vtělila do svých zákoníků a ústav většina civilizovaných států, stejně jako právo opustit svou zemi (a vrátit se do ní), jakož i právo hledat azyl v cizí zemi v případě, že v zemi rodné je mi svoboda tak či onak upírána.

Evropa sama byla kdysi dávno zalidněna imigračními vlnami z Východu, a stejně tak z Evropy zase mnohé imigrační vlny odešly. Od roku 1850 do roku 1950 Evropu opustily desítky milionů lidí. Také v rámci Evropské unie žije 12 milionů lidí v jiné než rodné zemi.