Zatímco hoteliéři v Turecku, které dosud nejvíce profitovalo z ruského turistického boomu, je většinou vystěhovali z hotelů, další v Řecku a Bulharsku se k nim chovali s větším pochopením. Ruští turisté se totiž neměli jak dostat zpět.
Dcera Aeroflotu, společnost Dobrolyot, která letecky obsluhovala také Krym, se za to ocitla na černém seznamu Západu. Někteří Rusové, aby se nějak dostali domů, vkládali do pasů u přepážek anglicky psanou omluvu za Putina s dovětkem: „Já ho nevolil!“
Někteří, jako třeba ukrajinské ruskojazyčné Radio Věsti, z toho měli radost. Dobrolyot je nízkonákladový přepravce, a ne flotila luxusních tryskáčů, které vozí VIP klienty za nákupy na nejdražší ulice světa. Jako expremiérku Julii Tymošenkovou, která tak popudila vlastence v době vypjaté fáze občanské války doma.
Nápad utrácet dolary v současném kurzu ale není ale špatný nápad. V úterý se americký fondový index propadl pod kritickou hodnotu. Příčinou je ukrajinská krize. Její konec je zatím v nedohlednu. Rusko bez ohledu na sankce stupňuje vojenskou přítomnost na hranicích.
Prezident Putin navíc nařídil domácím výrobcům přeorientovat se z importu na domácí zboží. Ve hře je také zastavení dovozu leteckých motorů z Česka. Putina popudilo, že Západ zneužívá ekonomiku k politickému nátlaku. Jakoby snad Gazprom určoval ceny plynu tržně: 500 dolarů pro Ukrajinu, 400 pro EU, 200 pro Bělorusko.
První ukázkové kolo odvetných sankcí rozehrál tradičně Rosselkhoznadzor, přezdívaný taky Ministerstvo zahraničních mikrobů. Pod záminkou ochrany spotřebitelů zakázal dovoz jablek z Polska. Tím ho připravil o odbytiště poloviny produkce a o trh za 1miliardu euro. Rusko se vzdalo také polského zelí, řeckých broskví, španělského masa.
Mluvčí Rosselkhonadzoru má v hledáčku i řetězec McDonald's, který Rusko krmil v nejhladovějších 90. letech a dnes má v zemi 430 poboček. A němečtí pěstitelé hrušek dováží do Ruska dokonce 80 % své produkce.
Ve druhém kole má následovat pomsta za Dobrolyot: zvažuje se rušení charterů ze Západu, nebo uzavření hlavního koridoru do Asie nad Sibiří. To by znamenalo růst cen letenek. Už pouhá pohrůžka vedla k poklesu akcií. Air France-?LM o 3,8 %, Finnair o 5 %, Lufthansa o 1,5 %.
A půjde ještě o větší peníze za nedodané stroje, tedy i zbraně a vojenskou techniku. Tyto ztráty by ale měly nejvíce bolet už ruskou ekonomiku. Pokud jsou tedy dobře promyšleny. To se ale nedozvíme dřív než za pár měsíců a možná spíš let.
Přitom nevíme přesně, z čeho autoři sankcí vycházeli. Z nevypočitatelnosti, nebo spíše západní neschopnosti číst Putina? Michail Chodorkovský, který coby Putinův vězeň měl deset let na to, aby rozšifrovat myšlenkové frekvence kremelského vůdce, tvrdí že sankce na něho nepůsobí. Podle posledního průzkumu Levada centra se také 61 % Rusů sankcí nebojí.
Jistěže mezi respondenty nebudou turisté bivakující v Antalyi na letišti. A Chodorkovský také dodává: Putin má k dobru 3 až 5 let. Po takovou dobu se minimálně zadlužená ekonomika země dá udržet v rozumném koridoru řízené recese.
Pravda, Rusové si budou muset zvyknout, že jim bude opět chybět na pultech tohle a pak zas ono. Ale většina národa si ještě pamatuje, že na nich nebylo vůbec nic. A přímo geneticky jsou zvyklí i na blízkost války.
Ta ukrajinská je pro ně jen jednou z řady dalších. Před Čečenskem – Afghánistán, před tím Československo (propaganda ho nafoukla do rozměru Afghánistánu), Maďarsko, Velká vlastenecká… Konflikty se střídají v dekádách.
Takže bych rád taky věděl, jakou krizovou rezistenci přiřadil sankční scénář nám Evropanům se zadluženou domácí ekonomikou, nezaměstnaností, permanentní krizí a závislostí na pohodlí třeba jen plynového kotle.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rozhlas.cz
