Není přitom tak dávno, co bezpečnostní analytici a političtí komentátoři tvrdili, že Krym z vojenského hlediska dnes už rozhodně nemá vojenský význam a že je bláhové jeho strategické postavení srovnávat s obdobím Krymských válek před 160 lety. Vrchní velitel sil NATO v Evropě gen. Breedlova tento týden v Kyjevě ale akcentoval své znepokojení nad militarizací poloostrova a v odvetu nevylučuje zbrojní dodávky do zbytku Ukrajiny.

Geopolitický reparát skládá i Rusko. Novorossija, zamýšlená jako přístupová oblast ke Krymu, ne a ne povstat proti kyjevské ústřední moci. Nakolik tím trpí kremelské plány, těžko odhadovat. Nakolik trpí Krymčané sílící izolací je stále patrnější. Krym má sice dostatek vrtulníkových motorů, ale absolutní nedostatek vody. Tekla sem z Ukrajiny a dokonce tu v ní pěstovali rýži.

Krym má celý oddíl cvičených vojenských delfínů, ale nedostatek elektřiny. Řešit ho stojí čas a peníze. Obého mají na Krymu ale nedostatek. Tak např. 100 MW projekt větrné energetiky, který odstartoval za ukrajinské vlády, ta ruská odložila kvůli nedostatku peněz kvůli západním sankcím.