Vážení přátelé, milí rozhlasoví posluchači, v době, kdy jsem s ostatními našimi biskupy vykonával duchovní cvičení, jsme si připomněli výročí od zvolení kardinála Bergoglia papežem, který si dal jméno František.

Rok sice není dlouhá doba na nějaké hluboké hodnocení, ale ve světle řady událostí a toho, že jsem měl možnost po zvolení s novým papežem často hovořit, podobně jako tomu bylo nedávno při naší návštěvě „ad limina“, si přece jen dovolím upozornit na několik věcí.

V prvé řadě je tu nový papež obdivovaný pro svou komunikační schopnost, přístup k lidem a pro záměry na proměnu církve. Všichni jsme cítili už při jeho volbě, že musíme vykročit nějak jinam, do neznámé a nezajištěné budoucnosti, ve které lze spoléhat jen na Hospodina a méně na strategie a taktiku. Byl zvolen papež, který nepomíjí Evropu, jak by se z některých jeho vyjádření mohlo zdát, ale který zasadil Evropu, její historii a význam do celosvětového kontextu.