Milí poutníci, drazí přátelé, sestry a bratři,

Sešli jsme se zde ve Staré Boleslavi, abychom uvítali Palladium země české při jeho návratu do svého domova. Vstupujeme do nového roku 2020 křesťanské éry, jak vyjadřujeme slovy „po Kristu“ či „našeho letopočtu“.

Je to rok, kdy si připomeneme 75 let od skončení druhé světové války, ale také rok, kdy naše hlavní město děkovalo Palladiu za záchranu a přežití, kterou si vyprosilo v roce 1938 při pouti Palladia do Prahy. Můžeme říci, že to není první historický návrat Palladia, jak dnes velmi často v médiích dočítáme, kdy každá druhá událost, větší bouřka, či skandál bývá nazýván poprvé v dějinách, zcela nepředstavitelné. Věřím, že většina z vás zná základní data, která se týkají této národní movité památky úzce spojené s tradicí korunovačních klenotů jako symbolu české státnosti. O tom svědčí historické záznamy, kdy v 11. století biskup Daniel žádá královskou korunu pro knížete Vladislava a podle tradice právě v tento čas oráč vyoral ztracené Palladium či lépe řečeno uschované Palladium sv. Podivenem v zemi staroboleslavské, a to v místech, kde je nyní Palladium uloženo se svatováclavskými korunkami, které posvětil papež František v roce 2015.