Dle Trumpa by její další existence pouze podpořila ambice íránského režimu získat jadernou zbraň, což by uvrhlo celý blízkovýchodní region na pokraj války.

Současně s odstoupením od dohody navíc USA znovu přistupují k uvalení nejvyššího stupně ekonomických sankcí na Írán. Ty by dle dodatečného vyjádření amerického ministerstva financí měly nabíhat postupně, a to v rámci přechodných období trvajících 90 a 180 dní. Vztahovat se budou, podobně jako v letech 2012-2015, na transakce s íránskými finančními institucemi, přičemž primárním cílem je domácí energetický sektor. Dosáhnout podobného omezení na straně íránských exportů ropy (aktuálně cca 2,8 mil. barelů denně) jako posledně, tj. o více než polovinu až k 1 mil. barelů denně, bude ovšem tentokrát o poznání složitější.