Eman Pluhař: Výstava k 75. výročí Postupimské konference

12.07.2020 15:49 | Zprávy
autor: PV

Název výstavy v Postupimi je dvojdílný: Postupimská konference 1945 - Nové uspořádání světa.

Eman Pluhař: Výstava k 75. výročí Postupimské konference
Foto: Radim Panenka
Popisek: Zámek Cecilienhof v německé Postupimi

V očích veřejnosti je Postupimská konference víceméně synonymum pro Postupimskou dohodu, která stanovila poválečnou politiku v Evropě, v okupovaném Německu (5D), „posunula“ sovětskou hranici na západ do Polska (Polsko přišlo o třetinu státního území) a polskou hranici na západ na linii Odra-Nisa a tím současně spustila celou kalvárii přesídlení (transferu, odsunu či vyhnání) 14 miliónů Němců z Polska, Československa a Maďarska do válkou téměř kompletně rozbořeného Německa.

Méně známé je, že v Postupimi padlo rozhodnutí prezidenta Harry S.Trumana nasadit proti Japonsku atomovou bombu. O ní a také o dění v zákulisí konference informuje kniha a dokumentace německého historika Manfreda Müllera Rozhodnutí v Postupimi. O úspěšném testu atomové bomby se prezident Truman dozvěděl 15. července, tedy dva dny před zahájením konference v Postupimi. 24.července v 10.00 hod. středoevropského času podepsal rozhodnutí nasadit atomovou zbraň proti Japonsku. Teprve potom téhož dne navečer se odehrál známý rozhovor se Stalinem, kterému stručně oznámil, že Spojené státy vyrobily novou zbraň - s mimořádně ničivou silou. Přitom nezmínil - po dohodě s Churchillem - atomární charakter nové zbraně. Stalin nebyl překvapen a mínil, že by bylo dobré novou zbraň nasadit proti Japonsku. Hodnocení Stalinovy odpovědi nebylo jednotné. Truman: „Nepoložil jednu jedinou otázku.“ Churchill: „O testu nic nevěděl.“ Molotov: „Snaží se zvýšit cenu.“ Žukov ve vzpomínkách: „Pochopil jsem, že mluvili (Stalin, Molotov) o výrobě atomové bomby.“ Dochovala se i následná Stalinova reakce: „Ještě dnes musím mluvit s Kurčatovem o urychlení naší práce.“

A den nato konference vydala Postupimskou deklaraci jako společné prohlášení Trumana, Churchilla a Čankajška (telegrafický podpis). Stalin prohlášení podepsat nemohl, protože SSSR nebyl s Japonskem ve válečném stavu. Deklarace obsahovala výzvu ke kapitulaci Japonska a v opačném případě hrozbu zničení země. Japonská vláda kapitulaci odmítla. Následovala Hirošima (6.srpna), Nagasaki (9.srpna) a japonská kapitulace (14.srpna).

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Ing. Andrej Babiš byl položen dotaz

Snížení dotací

Tvrdíte, že nevíte, jak Evropská komise přišla na to, že jsme tak zbohatli, že nám chce vzít 220 miliard. Zjišťujete to? Co vám bylo zatím řečeno? Je povinností EK to vůbec sdělit? Mě by to třeba zajímalo. I když si říkám, zda to třeba nemůže souviset přímo s vámi – váš střet zájmů, problémy kolem d...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Čapí hnízdo ve víru rozčilování

11:24 Zdeněk Jemelík: Čapí hnízdo ve víru rozčilování

V roce 2005 mě pan John Bok poprvé vzal s sebou do soudní síně. Časem jsem se stal členem Spolku Šal…