Eman Pluhař: Výstava k 75. výročí Postupimské konference

12.07.2020 15:49 | Zprávy
autor: PV

Název výstavy v Postupimi je dvojdílný: Postupimská konference 1945 - Nové uspořádání světa.

Eman Pluhař: Výstava k 75. výročí Postupimské konference
Foto: Radim Panenka
Popisek: Zámek Cecilienhof v německé Postupimi

V očích veřejnosti je Postupimská konference víceméně synonymum pro Postupimskou dohodu, která stanovila poválečnou politiku v Evropě, v okupovaném Německu (5D), „posunula“ sovětskou hranici na západ do Polska (Polsko přišlo o třetinu státního území) a polskou hranici na západ na linii Odra-Nisa a tím současně spustila celou kalvárii přesídlení (transferu, odsunu či vyhnání) 14 miliónů Němců z Polska, Československa a Maďarska do válkou téměř kompletně rozbořeného Německa.

Méně známé je, že v Postupimi padlo rozhodnutí prezidenta Harry S.Trumana nasadit proti Japonsku atomovou bombu. O ní a také o dění v zákulisí konference informuje kniha a dokumentace německého historika Manfreda Müllera Rozhodnutí v Postupimi. O úspěšném testu atomové bomby se prezident Truman dozvěděl 15. července, tedy dva dny před zahájením konference v Postupimi. 24.července v 10.00 hod. středoevropského času podepsal rozhodnutí nasadit atomovou zbraň proti Japonsku. Teprve potom téhož dne navečer se odehrál známý rozhovor se Stalinem, kterému stručně oznámil, že Spojené státy vyrobily novou zbraň - s mimořádně ničivou silou. Přitom nezmínil - po dohodě s Churchillem - atomární charakter nové zbraně. Stalin nebyl překvapen a mínil, že by bylo dobré novou zbraň nasadit proti Japonsku. Hodnocení Stalinovy odpovědi nebylo jednotné. Truman: „Nepoložil jednu jedinou otázku.“ Churchill: „O testu nic nevěděl.“ Molotov: „Snaží se zvýšit cenu.“ Žukov ve vzpomínkách: „Pochopil jsem, že mluvili (Stalin, Molotov) o výrobě atomové bomby.“ Dochovala se i následná Stalinova reakce: „Ještě dnes musím mluvit s Kurčatovem o urychlení naší práce.“

A den nato konference vydala Postupimskou deklaraci jako společné prohlášení Trumana, Churchilla a Čankajška (telegrafický podpis). Stalin prohlášení podepsat nemohl, protože SSSR nebyl s Japonskem ve válečném stavu. Deklarace obsahovala výzvu ke kapitulaci Japonska a v opačném případě hrozbu zničení země. Japonská vláda kapitulaci odmítla. Následovala Hirošima (6.srpna), Nagasaki (9.srpna) a japonská kapitulace (14.srpna).

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Matěj​ Hlavatý byl položen dotaz

Pane Hlavatý, mám na vás pár dotazů

Na CNN jste řekl, že je důležité, abychom se podíleli na pomoci Ukrajině, protože se tak budeme pak moci podílet i na její obnově. Nemyslíte, že je to dost pokrytecké? A jde vám tedy celou dobu o solidární pomoc Ukrajině, kterou Rusko napadlo nebo tou vaší pomocí sledujete jen prospěchářsky nějaké v...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Dufek: ČR loni s pátou nejnižší inflací v EU

15:16 Petr Dufek: ČR loni s pátou nejnižší inflací v EU

Ty časy, kdy se česká ekonomika řadila k inflačním ekonomikám unie, protože se příliš nevěnovala cen…