Poslední dva týdny, od rozhodnutí Ústavního soudu, který fakticky schválil povinnost očkovat děti potenciálně smrtícími vakcínami, pokračoval boj proti novele zdravotního zákona.

Dočkali jsme se vzrušených diskusí o (především) dětském očkování, jeho účinnosti a škodlivých vedlejších účincích. V tom jinak sympatickém ruchu však současně trochu zaniká jeden extrémně důležitý společný prvek – který rozhodnutí Ústavního soudu potvrdilo především: Dal nám na vědomí, že mýcení posledních zbytků našich občanských svobod bude pokračovat, dokud socialistická totalita opět nezvítězí.

Hrdinové proti mainstreamu

Ale díky Bohu za ten boj, který zodpovědní rodiče proti mocnému zdravotnickému a farmaceutickému průmyslu ještě vedou: Jejich protesty přinesly alespoň nové příležitosti pro vyjádření (či novou publikaci starších vyjádření) mnoha slušných lékařů, včetně pediatrů. Opravdových hrdinů,  kteří se nebojí jít proti vědeckému mainstreamu a otevřeně mluví o tom, co vidí v praxi: že očkování nefunguje tak, jak nám dosud „vědci“ říkali, že je spíše škodlivé a potenciálně smrtelně nebezpečné, někdy i více, než prodělaná nemoc. Většinou jde o lidi, kteří proti očkování vystupují stabilně, či o něm nepředpojatě uvažují.

Jeden z nich, doktor Tomáš Vavrečka, publikuje na serveru Vitalia.cz velmi rozumnou a „umírněnou“ sérii článků o očkování. V souladu se svým svědomím je proto nucen prohlásit například, že: „Rozhodně nemůžeme říci, že empiricky pozorovaná a v terénu určená kolektivní imunita určité populace vůči určitému onemocnění je imunita získaná očkováním.“