Eva Hahnová: Antifašismus v praxi

01.10.2017 20:00 | Zprávy

S pojmem antifašismus si málokdo láme hlavu, což se projevuje i v galerii uctívaných antifašistů. Světoznámý Julius Fučík v Česku dnes ke všeobecně uctívaným osobnostem nepatří, jak ukázala i nedávná epizoda kolem Národního muzea a plánu zaplnit místo po jeho bustě bustami starorakouského císařského manželského páru.

Eva Hahnová: Antifašismus v praxi
Foto: andina.com.pe
Popisek: Julius Fučík

O sudetoněmeckých antifašistech se sice mluví dobře, ale i jedna z nejvýraznějších osobností v tradici sudetoněmeckého antifašismu, rodák z Jablonného v Podještědí Kurt Nelhiebel, je v Česku persona incognita.

V severoněmeckých Brémách si naopak nedávno jeho 90. narozeniny připomínali. Jedna z oslav se konala v neorenesanční Vile Ichon v srdci Brém, mezi hlavním divadlem a domem umění, kde bylo již v roce 2014 celoživotní dílo tohoto novináře a historicko-politického spisovatele vyznamenáno Cenou kultury a míru. Tentokrát se vedle učených přednášek o jeho díle jako ojedinělého kronikáře poválečného Německa hodně mluvilo i o jeho příspěvku k poválečným tradicím německého antifašismu. Představena byla také jeho kniha Proti proudu, kterou u této příležitosti vydalo nakladatelství PapyRossa v Kolíně nad Rýnem jako pozoruhodnou kombinaci osobních vzpomínek a autorových článků z dějin Spolkové republiky. Berlínský deník taz naopak připomenul politické těžkosti, na které někdejší dlouholetý šéf zpravodajské redakce v rozhlasové stanici Radio Bremen narážel.

V Česku je Kurt Nelhiebel neznámý v neposlední řadě asi proto, že se sudetoněmecké organizace jeho zásluhami nehonosí. V Německu si jeho výročí připomínali především ctitelé tradic antifašismu, kteří si váží jeho zásluh o postupný přerod poválečného Německa v demokratickou republiku. O jeho vazbách s Českem se v tomto prostředí moc neví. Jako syn německé antifašistické rodiny se s otcem v roce 1946 vystěhoval, zatímco maminka, sestra a babička v Československu zůstaly. Tehdy osmnáctiletý chlapec nesl loučení těžce, jak vyplývá z jeho deníků. S obdivuhodnou jasností mysli si však již tehdy uvědomoval, že šlo o rozloučení navždy; krátce před odchodem v létě 1946 si totiž poznamenal: „Při té strašné myšlence, že musím navždy opustit domov, se mi derou slzy do očí. Kdyby mě sem ještě někdy měly cesty přivést zpět, byl bych zde jen na návštěvě, doma zde již nikdy nebudu.“ Proto nepatřil k přívržencům sudetoněmeckých organizací, dožadujících se tzv. práva na domov a náprav údajného bezpráví odsunu. Nelhiebel se zaměřil na odhalování příčin zkáz, které postihly Evropu následkem druhé světové války, a k nim v jeho očích patřil i odsun. Ale proslavil se i jako ochránce antifašistických tradic a odkazu všech Evropanů, kteří se nacismu stavěli v cestu.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová byl položen dotaz

Volby

Mohu mít osobní otázku, koho budete volit vy? Přijde mi, že až moc chválíte opozici, která má ale sama máslo na hlavě, třeba ANO, které bylo u vlády docela dlouho a taky nám životní podmínky moc nezlepšili. Navíc je to pořád to stejné. Politici před volbami slibují a po volbách je vše jinak. Má tak ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Jahn: Chudárek, veřejnoprávní sport a memorandum schválené do voleb

17:43 Petr Jahn: Chudárek, veřejnoprávní sport a memorandum schválené do voleb

Když jsem si pročítal projekty pěti vybraných kandidátů na generálního ředitele České televize, zara…