Na začátku letošního roku vstoupil v platnost nový občanský zákoník, jež reagoval na rozsáhlé společensko-politické změny, kterými Česká republika v průběhu posledních 20 let prošla. Jako každá nová právní úprava se stal předmětem mnoha sporů i kritik. Většina změn nepochybně povede ke zlepšení občansko-právních vztahů. Jiné modifikace jsou ovšem diskutabilnější. Tak je tomu například v oblasti převodu práva k nemovitostem. Z aktuálního občanského zákoníku totiž vyplývá při směně nemovitosti povinnost dvojí zdanění.
„Tato změna v zákoně je poměrně nenápadná, i přesto sebou nese velmi významné důsledky“, říká JUDr. Miroslav Duda, známý specialista na majetková práva. „V minulosti se pracovalo s termínem daň z převodu nemovitostí. Ta se nyní přeměnila na daň z nabytí nemovitých věcí“, dodává.
Mohlo by se zdát, že jde jen o lingvistickou změnu, opak je ale pravdou. Podle předchozí právní úpravy se totiž na směnu nemovitostí pohlíželo jako na jeden převod. V souladu se současným zákonem jde ale o převody dva. „Zatímco dříve se při směně vybírala pouze daň z převodu u té nemovitosti, z jejíhož převodu plynula vyšší hodnota, nyní se týká obou směňovaných nemovitostí. Místo jedné daně tedy zaplatíte daně dvě“, komentuje další právnický expert JUDr. Josef Skácel.
Oba právníci se shodují v názoru, že tento stav pravděpodobně povede k pokusům
o daňové úniky. „Nová úprava nejčastěji postihne převody nemovitostí v rámci vypořádání rodinného majetku. Dvojí zdanění je nesmyslné a v podstatě se jedná jen o další zatěžování obyčejných lidí“, vysvětluje JUDr. Duda. „V konečném efektu se obávám toho, že budou čeští občané hledat způsoby, jak placení této daně obejít“, uzavírá.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
