Nedostatek potravin a pohonných hmot

Většina klíčové infrastruktury byla zničena bombardováním a tvrdými frontovými boji. Výrobu potravin, energetiku a veškerý průmysl dlouhotrvající válka těžce poznamenala. Dlouhé fronty lidí čekajících před pekařstvími na dotovaný chléb, kolony aut na čerpacích stanicích a neustálé výpadky elektřiny jsou každodenní rutinou. Země zažívá nejhorší potravinovou a palivovou krizi v moderní historii. Podle statistik si 9,3 milionů Syřanů není jistých, zda budou mít druhý den co jíst. Navíc severovýchod země, který je obilnicí Sýrie, ovládají Kurdové – spojenci USA, kteří s režimem v Damašku ohledně dodávek obilí dosud nedospěli k nějaké dohodě. Sýrie, jež před válkou pšenici vyvážela, se stala částečně závislou na dodávkách z Ruska, avšak pomoc z Moskvy byla v posledních měsících výrazně omezena. Rusko zredukovalo prodej mouky do zahraničí, aby mělo rezervy během nejisté doby pandemie. Americké sankce na ropu a plyn znamenají, že je do Sýrie dovážena pouze íránská ropa. Nedostatek této základní suroviny má zásadní vliv na odvětví zemědělství a energetiky, což dopadá i na místní podniky. Prezident Asad tvrdí, že libanonské banky disponují přinejmenším dvaceti miliardami dolarů, které kdyby nebyly syrskému režimu zadržovány, by mohly okamžitě vyřešit současnou ekonomickou krizi.

Sankce, chudoba, kriminalita