Za úbytek vody si člověk může sám. Lesů ubývá, miliony kubíků dřeva se vyváží, na lidské hlavy dopadají všelijaké emise a obalují je skleníkové plyny. Do polí vtrhly meliorace, potůčky se narovnaly, někdy i vydláždily atd. Přibývá betonových ploch, i když někdy i nová dálnice a mosty přes ni bývají k nepoužití. Pole zase zabírají obrovské haly, kde sice lidé získávají zaměstnání, ale v okolí parkují svá auta, pro vodu k pití si zatím chodí do automatů atd.
Někdy již nevystačí ani lesní cesty pro řvoucí terénní auta, a tak se jezdí kdekoliv. Cyklisté jezdí často po horách tak, že po případném dešti dochází k sesuvu půdy atd. Samozřejmě, že všechny přesuny lidí vyžadují zřízení parkovišť, občerstvovacích podniků, a tak rovněž všude přibývá svinstva. Inu svoboda jak se patří. Betonové plochy po celodenním slunečním žáru přes noc nevychladnou. A tak pořád dokola.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV