František Kuba: Co bylo včera. Náhled do našeho ne/zítřka

18.11.2015 9:25 | Zprávy

Historie bývá manifestní, latentní i dysfunkční (nepochopitelná) v řadě procesů a projevů. Často dochází k tomu, že vládnoucí elity, bez relace, nařizují autoritativní diskurs. Jindy zase kladou při konání akcent tam, kam nepatří – při jednání ve prospěch společnosti. Jedná se proto o derivát předchozího. Tak lze nechat nepohodlné dokumenty zmizet nebo nechat okleštit, podobně jako rozpočty státu, krajů a obcí. To vše při zachování masky upřímnosti a „řádného“ projednání.

František Kuba: Co bylo včera. Náhled do našeho ne/zítřka
Foto: Hans Štembera
Popisek: Informace vlády ČR o problémech migrace jako první bod jednání schůze sněmovny

Životní potřeby deprivovaných občanů a voličů mohou i „zmizet“ v odkladech. Problém se nedostane na fóru na pořad jednání, jindy se vloží (rukou znalou) procedurální chyby, které projednávanou věc zhatí a posunou na pořad příštího jednání. Jindy je možno injektovat pozměňovacím návrhem merit věci, takže zákon změní strukturu (služební zákon). Další možností je zhotovení přílepku, který uspokojí mocné utilitární skupiny a aktér neodejde s prázdnou… Nejen peníze, ale i různé statusy a nepřímé bonusy jsou žádanými kapitály. Předložený dokument lze také projednávat v komisích a výborech, zadávat a zadávat „expertům“ apod. Nejsilnějšími argumenty pro destrukce jsou koalice a tzv. nedostatek politické vůle. Šíbři z obou komor Parlamentu ČR by mohli vyprávět až do stádia nedostatku slin.

To, co nás soudobě existenčně ohrožuje, a je schopno zlikvidovat evropskou kulturu, v horizontu 20 let, je řízená migrační krize, na které se údajně podíleli Nicolas Sarkozy a Angela Merkelová. Zde věřím bez výhrad filosofu a spisovateli Benjaminu Kurasovi.   

Nejsem historik, což je jistá nevýhoda, ale snad ne ignorant, z čehož bych rád učinil malou výhodu. Tímtéž uvádím mimořádnou knihu od Tomáše Pěkného HISTORIE ŽIDŮ v Čechách a na Moravě (2001). Příchod Židů do Čech je zasazen do 9. až 11. století a hovoří o tom i kronika Kosmova. Přes zásadní rozdíly ve víře a kultuře mezi židovským a křesťanským obyvatelstvem, šlo o vztahy difúzní a obohacující, jak dokládá nejen kapitola osm.

Udělejme pár kroků dozadu na počátek 20. století, do historie, která pro nás byla poněkud jiná, hledali a nacházeli jsme svoji identitu. Teď je nám z EU nekompromisně nařízeno multikulti! Stát zakladatelů Tomáše G. Masaryka, Edvarda Beneše, Milana Rastislava Štefánika těžil po roce 1918 především z židovské inteligence, z poměrně vyspělého průmyslu Rakousko-Uherska, a také jeho právních norem, na což se někdy zapomíná. Je však potřeba uvést, že Německo bylo před první světovou válkou, oproti Habsburské monarchii, vědecky i technicky v předstihu. Cílem mého krátkého textu je dílčí popis dynamiky společenských a výrobních procesů v Rakousko-Uherské monarchii, se zvláštním zřetelem na Vítkovické horní a hutní těžařstvo, na přelomu 19. a 20. století. Je třeba zdůraznit komplexní management, který do tohoto exportního kolosu vnesl vídeňský vzdělanec a generální ředitel Ing. Paul Kupelwieser.  

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Martin Exner byl položen dotaz

Co by mi jako občanovi přineslo Euro?

A proč se zabýváte jeho zavedením zrovna teď? Vyřeší to snad problém, že naše mzdy jsou podprůměrné, a že je se vše zdražuje a čím dál víc lidí na spoustu věcí pořádně už ani nemá?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Můžeme se těšit na manipulaci průzkumů veřejného mínění?

14:32 Jiří Paroubek: Můžeme se těšit na manipulaci průzkumů veřejného mínění?

Předseda Ústavního soudu Baxa sdělil, že Ústavní soud odmítá všechny stížnosti na tzv. kvazikoalice.…