Ta jejich pravda zase zvítězí, a jsou až tak přínosní, že zasluhují vyšívanou standardu, třetí hradní nádvoří a nikdy nekončící defilé.

NE, oni permanentně nelžou, jen věří bezvýhradně sobě a mají z toho četné bonusy rozšafně přidělované z prostředků daňových poplatníků. Proto máme politiky.

ANO, moc korumpuje, má podmanivou sílu a esprit kokainu, ty slabé intelektuálně a morálně ničí (neberou to ale jako újmu), ale pro demografické okolí běžných občanů má sílu hurikánu Irma. Těm, co jsou v oku živlu, se žije dobře a své donátory bezvýhradně podporují. Zde má své kořeny, jak se domnívám, flexibilní část Pražské kavárny.

Hledání klíčů našich voleb v magii a surrealismu

Zde bych si vypůjčil myšlenku ze souborného znázornění textu Na senzorických drahách (aneb Zaklínání dnes). „Poesie je stejně jako magie černá nebo bílá, podle toho, slouží-li podlidskému nebo nadlidskému“. Řekl v roce 1942 René Daumal.

Zkusme velké mystérium transformovat, kupodivu jednoduše, a to tím, že slovo poesie nahradíme slovem politika. A hle, kolik je zde podobností, kolik je zde nadsázky, kolik je zde naděje i beznaděje.