Pokud bude chtít pokračovat v dosavadní oficiální politice vůči EU, posilovat roli sociálního státu, nebo pokračovat v trendu prohlubování schodku státního rozpočtu a zvyšování daní, jejichž cílem je umělý růst z nového dluhu, případně posilovat moc státu na úkor občanů, můj hlas nedostane.

Je mi jedno, jestli bude holohlavý, nebo bude mít vlasy metr dlouhé. Je mi naprosto ukradený, jestli rád poslouchá smyčce, techno, dechovku, nebo cimbálovku, jestli je vegetarián nebo nadšený pojídač zvěře, případně zda umí světových jazyků pět nebo jeden – ba co víc, je mi jedno, když bude umět „jen“ naší krásnou češtinu, která stejně nemá konkurenci, pokud jde o schopnost něco popsat a vylíčit. Kašlu na to, jestli se bude vyjímat na fotkách, a už vůbec neřeším, jak moc ho mají rádi zahraniční politici. Naopak. Čím méně bude oblíbený například v Bruselu, tím v následujích letech lépe.