V roce 1938 se dohodli zástupci Velké Británie, Francie, Německa a Itálie na tom, že „pomohou“ Evropě od války a násilí. Cizí politici obětovali Československo Němcům. Mnichovská dohoda je příkladem politiky ústupků, páchaných ve jménu pomyslného dobra k odvrácení možných škod. Věřím, že to tak tehdy někteří vnímali, společně s udržením si vlastních pozic.

V roce 1968 poslali Alois Indra, Drahomír Kolder, Oldřich Švestka, Antonín Kapek a Vasil Biľak Zvací dopis Leonidu Brežněvovi. Obsahoval výzvu k „pomoci“ všemi prostředky proti údajné hrozící kontrarevoluci. Vlastní politici obětovali Československo Sovětům. Zvací dopis je příkladem politiky ústupků, páchaných ve jménu pomyslného dobra k odvrácení možných škod. Věřím, že to tak tehdy někteří vnímali, společně s udržením si vlastních pozic.

V roce 2009 ratifikoval náš parlament Lisabonskou smlouvu. Stalo se tak po její proměně z předchozí Evropské ústavy, kterou odmítli v referendech občané Francie a Nizozemí. Lisabonská smlouva je příkladem politiky ústupků, páchaných ve jménu pomyslného dobra k odvrácení možných škod, tentokrát povýšených v argumentaci na dokument, který nám měl přinést dokonce „pomoc“. Věřím, že to tak tehdy někteří vnímali, společně s udržením si vlastních pozic. Málokdo si uvědomuje, co vše jsme tím okamžikem ztratili. Tohle je úplný přehled oblastí, kde jsme přišli o suverenitu, svobodu a schopnost samostatně rozhodovat na úrovni vlastního státu a vlastního parlamentu o vlastních věcech: