František Štván: Ekonomové a jejich argumentační nedostatečnost

05.05.2013 14:05

Někteří ekonomové, jako Ilona Švihlíková, Petr Kaššák a další, varují před příchodem mnohem horší ekonomické krize, než která byla v roce 2008. To je záslužná práce, neboť by se VŠEM občanům mělo nalévat čisté víno. Všem jsem zdůraznil proto, že i tito dobře uvažující ekonomové trpí argumentační nedostatečností. Podle mne totiž nestačí varovat jen před nedostatkem, který by fatálním způsobem ohrozil uspokojení základních životních potřeb.

František Štván: Ekonomové a jejich argumentační nedostatečnost
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze

 

Podle mne nestačí radit lidem kteří mají peníze, aby je investovali do komodit (pole, lesy), což by jim umožnilo krizi formou samozásobení a případné směny svých přebytků za jiné k životu důležité (zlato to prý není) snadněji překonat. Jsou to totiž rady, které ve svém důsledku jen vystraší ty, kteří na podobnou přípravu nemají prostředky. To se může projevit jejich ještě větší ochotou ohnout v zájmu udržení si pracovní pozice hřbet, když si jejich zaměstnavatelé budou chtít na jejich účet připravit lepší ekonomickou pozici. Například právě pro nákup komodit, které podle rad ekonomů mohou důsledky krize zmírnit.
 
Proč si to myslím? Podle mne by se diskuse na toto téma měla odvíjet z jiného konce. Nestačí jen tak mezi řečí říct, že další krize přinese negativní sociální jevy. Naopak, každá ekonomická analýza či odborná předpověď jak krize bude probíhat, musí začít varováním bohatých a politiků, že se negativní sociální jevy mohou projevit tak, že jim a jejich rodinám budou v době krize hrozit fyzické útoky vůči nim samotným a jejich majetku. Jenom toto přednostní nalití čistého vína, které v historii (Dr. Guillotin nebyl komunista) lidstva bohatí a mocní museli, když varování nedbali, nejednou vypít do dna, aby jim následně zhořklo, může krizi oddálit či zmírnit.
 
Jenom pořádný strach z toho, že bohatým a mocným nikdy nerostl strom do nebe, může změnit vzorec jejich ekonomického chování. Myslím tím legislativní (sebezáchovnou) ochotu se více dělit, neboť ne lenost nezaměstnaných, nemocní a důchodci, ale ekonomická sebestřednost (nenažranost) je příčinou současné vážné ekonomické situace. Paradoxně neochota se dělit ukazuje, jak zbytečný byl Ústav pro studium totalitních režimů, když bohaté a mocné jeho výsledky nepřivedly k rozumu. Možná proto, že se na objednávku soustředil jen na zdůrazňování následků (převýchova voličů) místo zdůrazňování příčiny (převýchova bohatých a mocných).

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vasevec.cz

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Benzinová auta ochromila nadvýroba

13:57 Zbyněk Fiala: Benzinová auta ochromila nadvýroba

Čínský automobilový průmysl narazil na odbytovou bariéru spalovacích motorů. V největších čínských m…