Hana Lipovská: Stížnosti na jednání Rady ČT patří

26.09.2020 18:03

Komentář na facebookovém profilu k projednávání stížností na jednání Rady České televize

Hana Lipovská: Stížnosti na jednání Rady ČT patří
Foto: archiv H. Lipovská
Popisek: Hana Lipovská

I přes odpor zaměstnance ČT Jakuba Železného a člena Rady ČT Zdeňka Šarapatky.

Přestože se leckdo snaží přesvědčit členy Rady ČT, vedení ČT, odbory ČT i veřejnost, že Rada ČT může projednávat výlučně stížnosti na generálního ředitele, právní výklad, schválený Poslaneckou sněmovnou v jedné z výročních zpráv o činnosti České televize (k dispozici zde), hovoří zcela jinak:

Rada České televize „…chápe i stížnosti a podněty na televizní pořady či jejich absenci zároveň jako stížnosti týkající se generálního ředitele, a proto Radě přísluší jejich vyřízení.“

Jinými slovy, člen Rady se stížnosti zabývat má a musí, jinak by koncesionáře zastupoval velmi špatně – a mlčení by bylo z hlediska koncesionářů tuze drahé:

  • měsíční odměna každého řadového člena Rady činí zhruba 35 tisíc korun,
  • v případě tří místopředsedů 45 tisíc každému,
  • případě předsedy pak asi 55 tisíc korun,

tedy dohromady přibližně 7 milionů korun ročně.

Neboli, jen k uživení patnáctičlenné rady ČT je třeba více než 4 200 koncesionářů.

Kolik koncesionářů živí každého jednoho zaměstnance, třeba moderátora, zatím stále ještě nevíme.

Ale aspoň se dozvíme, kolik stojí daňové poplatníky. Z Registru smluv totiž lze vyčíst informaci, že například odměna Jakuba Železného za moderování akce „XX. Sněm lesníků – 25 let od transformace LČR“ pro státní podnik Lesy České republiky činila 70 000 Kč bez DPH (viz zde).

Stížnosti versus zaměstnanec ČT Jakub Železný

Zaměstnanec ČT Jakub Železný poslal členům Rady ČT dne 16. září 2020 dopis, ve kterém opakuje oblíbený omyl (neřkuli přání některých): totiž, že „stížnostmi se Rada ČT zabývat dle zákona nemůže“.

Konkrétně pan Železný píše: „Připomínám jistě vám známý fakt, že Rada ČT nemá vůbec žádnou kompetenci k tomu, aby se zabývala stížnostmi. Výjimku umožňuje pouze § 8, odst. 1, písmeno h) zákona 483/1991 Sb, který doslova uvádí, že do působnosti Rady ČT náleží: rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele. Tato záležitost však zjevně není stížností týkající se generálního ředitele, proto mě velmi osobně zajímá, jak je ona vaše věta míněna a velmi vás tímto prosím o laskavé vysvětlení.“

Vysvětleno viz výše.

Jakub Železný svým dopisem reagoval na stížnosti postoupené Radou pro rozhlasové a televizní vysílání Radě České televize.

Předseda RRTV Ivan Krejčí, přiložil k dopisu deset (!) diváckých stížností na zaměstnance ČT Jakuba Železného.

Za dobu své krátké činnosti v Radě ČT jsem obdržela nejvíce stížností právě v souvislosti s výroky Jakuba Železného také já.

Už na jednání Rady ČT ve středu 22. července kritizoval jeden z výroků zaměstnance ČT Jakuba Železného generální ředitel ČT Petr Dvořák: „myslím si, že je to trochu za čárou, ale myslím si, že ta správná osoba, se kterou byste o tom měli diskutovat, je Zdeněk Šámal, ředitel zpravodajství, který tady bude na příštím zasedání a ten vám k tomu může říct víc, protože to je jeho kompetence.“

Ta správná osoba, ředitel zpravodajství Šámal, byla ovšem k výrokům zaměstnance shovívavější: „To, co kolega Železný zveřejnil na twitteru (…) tak chápu jako určitou metaforu (…) Můžeme se bavit o vhodnosti takové metafory, já osobně za sebe říkám, že já bych to takto nenapsal, kdybych tweetoval, ale nemám za to, že by tím kolega Železný porušil zásadním způsobem některé z norem, které určují naše chování. (…) Obecně: zaměstnanci České televize si nemůžou na sociální sítě psát, co je zrovna napadne.“ (viz záznam z jednání Rady ČT zde, 3:35:45)

V každém případě, stížností na výroky zaměstnance ČT Jakuba Železného se podle mě Rada ČT bude muset zabývat.

Stížnosti versus člen Rady ČT Zdeněk Šarapatka

Člen Rady ČT Zdeněk Šarapatka na jednání dne 9. září 2020 mylně informoval, když mimo jiné řekl, že Rada ČT

  • Je oprávněna a povinna přímo řešit POUZE stížnosti na generálního ředitele.
  • Nemá žádnou působnost k projednávání žádných jiných stížností, pakliže se to jmenuje stížnost.
  • Pokud hlasuje o stížnostech, tak porušuje zákon o České televizi.

(Záznam 14. jednáni RČT v roce 2020, v čase 2:33:40 a dále)

Zajímavé je, že tento – mylný – pohled nehájil pan radní Šarapatka vždy. Na jednání Rady ČT dne 3. února 2016 kritizoval moderátorku pořadu Máte slovo Michaele Jílkové za konkrétní výroky. Opíral se tehdy o dopis Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, což obhajoval argumenty: „Rada ČT je dokonce povinna diskutovat o programu, pakliže jsou stížnosti. V opačném případě řada stížností, které dochází paní tajemnici a její asistentce, by mohly skončit v koši, protože by neměly povinnost se těmito stížnostmi zabývat.“ (viz záznam z jednání Rady ČT zde, 1:32:25)

Stížnosti na jednotlivé pořady a zaměstnance tedy na jednání Rady ČT patří, což prokazuje jak výroční zpráva, tak činnost a výroky člena Rady ČT Zdeňka Šarapatky.

Nic na tom nezmění dopisy zaměstnanců ČT, kteří uvádějí v omyl členy mediálních rad, odboráře i veřejnost.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ladislav Jakl: Evropská unie - léčba otevřených ran solí

15:49 Ladislav Jakl: Evropská unie - léčba otevřených ran solí

Denní glosa Ladislava Jakla