Ve čtvrtek uplynulo šestačtyřicet let od slavného startu Apolla 11 s Neilem Armstrongem na palubě. Pryč jsou ovšem doby, kdy Sovětský svaz s konkurenčním impériem „závodily o vesmír“. Zvedneme-li hlavy k obloze, vypadá celý obrázek obnovené studené války a politické krize mezi oběma velmocemi trochu jinak. Nebo... ne?

S nejlepším nepřítelem, hurá do vesmíru!

Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), na níž před deseti dny přistála ruská zásobovací loď, zjevně probíhá intenzívní spolupráce obou velmocí. Jde o gesto hrdinných vědců a pilotů, kteří kašlou na velmocenské půtky? To - při vší úctě k hrdinství i odborným znalostem zúčastněných - sotva. Nebo po červnovém katastrofálním selhání zjevně (dosud) nespolehlivé automatizované komerční zásobovací rakety SpaceX Falcon 9, Amerika nenáviděné Rusko prostě potřebuje? To už spíš. Nebo je všechno, jako obvykle, ještě úplně jinak?

Nadšená „bratrská“ nálada zavládla mezi velmocemi, respektive jejich vesmírnými „tykadly“, letos v březnu. USA a Rusko oznámily, že postaví společně další vesmírnou stanici, poté, co ISS za necelých deset let (v roce 2024) doslouží. Opraví prý společně i tu současnou, která by jinak musela „do šrotu“ už za pět roků. Informovala o tom světová média ještě před startem společné rusko-americké posádky na dosud nejdelší, roční misi na ISS koncem března.

Jde o Mars

Navíc budou oba státy „spolupracovat na nové, unifikované sadě standardů a systémů pro vesmírný program, což bude velmi důležité pro budoucí mise a stanice,“ vysvětlil šéf vesmírného giganta Roscosmos Igor Komarov. Nejde ale zdaleka jen o „stanice“. Konečným cílem je prý – Měsíc a Mars.

„Naše oblast spolupráce bude Mars. Momentálně diskutujeme o tom, jak nejlépe využít zdroje obou států, včetně finančních, plánujeme časové rámce a rozložení aktivit tak, abychom je zbytečně nezdvojovali,“ pravil doplnil k tomu moudře Komarovův protějšek Charles Bolden z NASA.