HELENA HULEJOVÁ přináší fascinující příběh o lidské povaze, který by mohl inspirovat nejen takzvané preppery, tedy lidi, připravující se na blízký kolaps extrémně nebezpečné fáze naší civilizace.

Někteří z nás - ač je jich málo - si mohou gratulovat, že alespoň ještě umějí lovit (případně zahradničit) či se vyznají v lese. “Divočiny” je u nás (naštěstí či naneštěstí) také málo, takže se zdánlivě nic neděje. Přesto se fantazie některých “prepperů”, tedy lidí připravujících se na neodvratný konec křehké moderní civilizace, ubírají tím směrem. 

To je náš svět?

V Amerických podmínkách ukázal podobné uvažování nedávný, velmi sporný film Capitain Fantastic (jeho název byl do češtiny podivně, avšak možná správně, přeložený jako Tohle je náš svět), který posbíral hromadu festivalových cen včetně karlovarských. Jeho protagonisté kvůli vlastním dětem utečou do americké divočiny - ovšem nakonec shledávají svůj “experiment” z řady důvodů neudržitelným.

Proč, to by vydalo na samostatný článek. Co je však pozoruhodné, je, že na druhé straně světa, v “poslední velké divočině”, narazili ruští geologové na něco, co připomínalo film Capitain Fantastic - jenže bez hollywoodsky manipulativních kulis. A rozdíl rozhodně nespočíval (jen či především) v tom, že protagonisté filmu mohli po natáčení skočit do teplé sprchy a do postele.